Ve dvaadvaceti se mu možná mění život. Koho by překvapilo, kdyby po něm okamžitě chňapl klub z první ligy?
Myšák má formu jako hrom a přestupní termín končí 6. dubna. "Chci, aby zůstal. Ale co nadělám, když nám někdo přinese pět šest milionů? To je většina ročního rozpočtu," říká trenér Juraj Šimurka.
Ještě před rokem hrál divizi za východočeský Letohrad, pak ale přeskočil o dvě soutěže výš. Na podzim se trápil a s ním celý Xaverov. Klub byl na sestup, Myšák pomohl jen dvěma góly. "Musel se srovnat, a trvalo mu to půl roku," popisuje trenér.
Byl shovívavý, nevyčítal útočníkovi chyby. Teď je všechno jinak: Myšák září a Xaverov vyhrál třikrát v řadě. V zimě přišel do klubu bývalý reprezentační záložník Frýdek a Myšák těží z jeho nápadů. V druholigové tabulce střelců je rázem druhý, dva góly za plzeňským Fořtem.
"Jéžiš, to já nesleduju," málem se lekne. Skromný muž z Chocně? "Já nevím, to ať posoudí jiní." Střelec je to určitě výborný. Není rychlý jako expres, ale umí skvěle načasovat svůj pohyb před brankou.
"S tak fantastickým výběrem místa se narodil," říká Šimurka. "Jestli bych ho měl k někomu přirovnat, tak ke Gerdu Müllerovi, i když to zní přehnaně." Müller, německý útočník, byl světovou legendou. Ač malý, byl nevídaně produktivní. V pokutovém území, kterému se ve sportovním žargonu říká vápno, mu stačila vteřina času a kousek místa, aby skóroval.
"To je dar od pánaboha, má ho i Myšák. Ve vápně je fakt skvělý," říká kouč a bývalý brankář Šimurka. Myšák však přezdívku Gerd po Müllerovi nenosí, říká se mu Penev, po bulharském útočníkovi. "Prostě mi to tak v Xaverově přišili."
Bydlí v bytě se spoluhráčem Markem na xaverovském stadionu, na okraji Prahy, a o první lize nepřemýšlí. "Hlavně se musíme zachránit ve druhé."
