Exligové Blšany loni v létě administrativně sestoupily z druhé nejvyšší soutěže, teď je Zákostelský přebírá na posledním místě třetí ligy.
Čím si vás získaly Blšany, když z podzimu vytěžily jen devět bodů?
Oslovila mě skupina lidí, s kterými jsem tam byl ještě jako hráč. Žádnou jinou nabídku jsem momentálně neměl, a tak jsem kývnul.
Trénujete už?
Příprava začala, ale ne ta klasická jako jinde. U nás je specifická tím, že dáváme dohromady kádr. Hráči, kteří tady na podzim hostovali, trénují v mateřských klubech. V Mostě a jinde. Oslovujeme je a chceme je stáhnout zpátky. A získat nové. Tento týden bychom už chtěli trénovat společně a o víkendu si zahrát první přípravné utkání.
I přes tyhle komplikace jste neváhal Blšany vzít?
Věděl jsem o tom. Nedá se to uspíšit, urychlit, ale přestávka je relativně dlouhá. Kluci nic neztrácejí, když trénují jinde. Začínáme v půlce března, bude pět šest týdnů čas, abychom se sehráli. To stačí.
Na podzim měl trenér Štefko, který skončil, celek plný mladíků. Složíte teď konkurenceschopný tým?
To je první předpoklad, proč se pouštět do nějaké práce. Jinak bych sem asi nešel. Nemělo by smysl, aby to tady bylo jako na podzim. Od vedení je dáno, že se zachránit chtějí. A jména, která sem hodláme dostat, by to dokázat měla.
Není i tak risk Blšany vzít?
Nevidím to tak. Vedení se ztotožnilo se situací, že se záchrana může, ale nemusí povést. Když se spadne do divize, svět se nezbortí.
Obejdete se bez kapitána Gedeona, kterého chce ligový Most?
Je to pořád otevřené, ale jde to trošičku mimo mě. Je to věc Gedeona a vedení. Může to skončit tak i tak. Když nezůstane, přijde až pět lidí z Mostu. Jde o to, o koho by šlo.
Jak vzpomínáte na blšanský fotbal z vaší hráčské kariéry?
Přišel jsem na podzim 2000 v reprezentační pauze, když byly v lize asi dvanácté. Klub tehdy posílil i Vachoušek a další hráči. Začali jsme stoupat tabulkou. I v další sezoně jsme hráli solidně. Mám dobré vzpomínky. Tedy až na utkání s Brnem, kdy jsem si nešťastně zranil rameno a pak ukončil kariéru. Ale bylo mi 35 let, nestěžuju si. Bylo to moje první a vlastně i poslední vážné zranění. Pak už jsem hrál jen na rekreační úrovni, divizi v Čáslavi.
Trápí vás, jak Blšany dopadly?
Já jsem realista, beru to, jak to je. Kopal jsem za Švarc Benešov a taky mi není líto, jak skončil. Zažil jsem tam krásnou euforii se skvělými spoluhráči, postoupili jsme do ligy. Ale čas to odnese. Je to pryč. V Blšanech musí nastat nová éra.
V létě jste šel do Jihlavy, ale brzy vás odvolali. Štve vás to ještě?
Taky ne. Já byl v Čáslavi jako trenér v relativním klidu, spokojený. Člověk chtěl něco nového vyzkoušet. Jihlava měla předpoklady k postupu do ligy, krásný stadion. Vybral jsem si ji z několika nabídek. Jenže když vám pak odejde pět lidí ze základní sestavy, náhrady nemají jejich kvality, a přitom zůstanou cíle stejný, výsledky se logicky nedostaví. A potom skončíte, to jsou zákonitosti fotbalu.
