„Poznal jsem je až v sobotu. Ale musím říct, že to bylo super, zápas s Jihlavou jsem si moc užil. Kluci jsou výborní, skvělá parta. Moc mi pomohli,“ líčil šestadvacetiletý zlínský rodák Čelůstka, jehož známější a starší bratr Ondřej působí v tureckém Antalyasporu.
Můžete popsat, jak váš přesun z Opavy do Pardubic proběhl?
Bylo to hodně rychlé, v pátek ráno jsem ještě spal a už jsem měl zmeškaný telefon od sportovního manažera Opavy pana Grussmanna. Chtěl, ať za ním běžím. Říkal mi, že by mě Pardubice chtěly vidět. Dopoledne jsem ještě odtrénoval v Opavě a v 19 hodin večer už jsem byl v Pardubicích na nádraží. Tam mě vyzvedl pan Zavřel (sportovní ředitel FK Pardubice).
Bylo snadné přivyknout komunikaci v obraně, když jste nynější spoluhráče vůbec neznal?
Sám jsem byl až překvapený, probíhala bezvadně. Veškeré zajišťování a posuny jsme zvládali velice dobře. Byl jsem maximálně spokojený.
Možná vám to ulehčil i fakt, že Pardubice měly zprvu víc ze hry, ne?
Souhlasím, taky myslím, že jsme opticky byli víc na balonu. Ovšem jestli to tím bylo snazší, nedokážu říct. Nevím. Ale přišlo mi, že si perfektně rozumíme, a tím to pro mě bylo výrazně jednodušší.
Z vašich slov lze vypozorovat, že hodně stojíte o to, aby vám hostování v Pardubicích klaplo.
Rozhodně, jinak bych tu nebyl. Ze zápasu mám výborný pocit - z kluků i z toho, jak to probíhalo. Porvu se o to, abych tu mohl být.
S Pardubicemi jste prý dohodnut na týdenní zkoušce.
Je to něco na ten způsob. Týden tu budu trénovat, pak absolvuji zápas s Mohelnicí (v sobotu od 10.15 opět na umělé trávě v Ohrazenicích). A potom se domluvíme, co dál.
Nemrzí vás trochu, že nepokračujete v týmu, který po podzimu vede Fotbalovou národní ligu, ale jdete do níže postaveného?
Na to nechci hledět, i Pardubice jsou hodně vysoko a mají výborný tým. Už na podzim ukázaly, že se mohou rvát o vyšší příčky. Jestli jim můžu pomoct, rád to udělám.
