Karel Podhajský

Karel Podhajský | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Takhle jsem končit nechtěl, říká Podhajský

Karel Podhajský po utkání, ve kterém nastoupil jako profesionální fotbalista, včera vpodvečer rozhlédl po neútulném hradeckém Všesportovním stadionu. Bylo v tom kus symboliky, protože právě na tomto fotbalisty nepříliš oblíbeném hřišti odchytal nejvíce zápasů ve své dlouhé kariéře.

Včera mu na rozloučenou tleskalo jen několik stovek lidí, víc jich na poslední domácí zápas Hradce této sezony a zároveň na Podhajského loučení s profesionální kariérou nedorazilo.

Dalo se to čekat. Hradec včera před svými fanoušky končil nepovedený druholigový ročník, navíc v prostředí, které fotbalové diváky příliš neláká.

"Takhle končit jsem původně nechtěl," netajil šestatřicetiletý Podhajský, jenž se zařadil mezi nejvýraznější brankářské osobnosti hradecké fotbalové historie.

Jak jste si své loučení vlastně představoval?
Že bude v první lize, kam se dostat s Hradcem bylo mým cílem od chvíle, kdy jsme před šesti lety sestoupili. Nepovedlo se to, stejně jako to, abych se loučil na trochu lepším stadionu.

Myslíte v Hradci Králové?
Přesně tak. Stadion dělá hodně a ten náš je hodně neútulný a moc nám nepomáhal. Bohužel na novém už si nezachytám. Možná za starou gardu.

Jedině že byste v své úspěšné kariéře pokračoval.
S tím nepočítám. Ani tady, ani někde jinde. Začal jsem v hradeckém klubu trénovat brankáře a chci se této práci věnovat naplno. Konec je definitivní.

Karel Podhajský fotbalový brankář

Začínal v Polici nad Metují, odkud zamířil do Hradce Králové, na vojně byl ve Znojmě, dva roky působil ve Slušovicích.

Poté se vrátil do Hradce Králové, na jaře 2000 odešel do Jablonce. V létě 2001 přišel do Hradce na hostování, o rok později se vrátil do Jablonce. Od srpna 2002 chytal znovu v Hradci, v lednu 2005 o něj měla zájem pražská Slavia, ale kluby se nedomluvily.

V nejvyšší soutěži debutoval v sezoně 1994/95, odchytal v ní 161 utkání. 

Co nějaká nižší soutěž?
Myslím, že ani to ne. Vedle práce se chci také věnovat synům, kteří už také hrají fotbal. I to je hodně časově náročné a až dosud s nimi většinu absolvovala manželka. Pokud tedy bude z mé strany fotbal dospělých, tak po trenérské stránce.

Mluvil jste vůbec s Hradcem o tom, že byste pokračoval jako brankář?
Vposledních sezonách jsem podepisoval jen roční smlouvu, letos už jsme o tom ani nemluvili, byl jsem delší čas rozhodnutý, že skončím.

Kdy jste si definitivně řekl dost?
V zimě. Začala příprava a člověk měl dva, tři měsíce trénovat. Do toho přišli mladí kluci ze Slovenska na zkoušku a já jsem si začal říkat, jestli ještě má cenu absolvovat takovou dřinu, jaká je v zimní přípravě . Navíc v mém věku a na naší umělce, tělo už to tak lehce nezvládá jako dřív. A také přemýšlí, co bude dál. S tím se nechytá moc dobře.

Na jaře jste už moc nechytal, ale začal jste se věnovat trénování brankářů v klubu.
V tom budu pokračovat. Začal jsem s mladými, po odchodu trenéra Machaly a jeho asistenta v průběhu jara přišla šance připravovat i dospělé brankáře. Jsem rád, že jsem v klubu mohl zůstat.

I jako případná rezerva v případě nouze?
Něco takového padlo, že bych mohl zaskočit. Udržovat se s kluky budu, ale trenéřina bude mít přednost.

Budete mít na starost brankáře a vaše slovo při jejich výběru asi bude platit. Kdo si podle vás vybojuje místo jedničky v Hradci?
Letošek odchytal Jirka Lindr a bude působit dál, na hostování v Čáslavi je Frydrych, v dorostu je nadějný Holý. Uvidíme, jak se situace vyvine přes léto. Já to ale teď nechci komentovat. Stále jsem ještě hráč a jsem s nimi v kabině.

Fotbalovou kariéru uzavíráte, na co budete nejraději vzpomínat?
Na zápasy, ve kterých se hrálo před plným stadionem. Takové zápasy jsem měl nejraději. A když se vám tam ještě daří, je to paráda. Rád vzpomínám na Bohemku, tam byla vždycky výborná atmosféra. Jednou jsme tam hráli o záchranu, vyhráli jsme 2:1, já jsem za stavu 1:1 chytil penaltu a Bohemka šla po porážce dolů místo nás. Nebo v Brně jsem ještě zažil staré Lužánky a dvacet tisíc diváků, před kterými jsme nedostali gól. Takové zápasy vás nenechají myslet na něco jiného, lidi vás donutí. Už když nastupujete a barák se plní, to úplně mrazí v zádech. Tohle nám v Hradci už dlouho chybí.

Hradec připouští, že úvahy o koupi ligy nejsou liché 

Vedení druholigového Hradce Králové nevylučuje, že se bude snažit získat od Čáslavi místo v nejvyšší domácí soutěži. Čáslav si ho definitivně zajistila včerejším vítězstvím v Mostě, ale přiznává, že ho za určitých okolností přenechá někomu jinému.

Pokud se tak stane, může být Hradec jedním ze zájemců. „Chceme dlouhodobě pro Hradec první ligu, bude záležet, jak se k této možnosti postaví město, se kterým o tom chceme jednat,“ uvedl včera člen představenstva hradeckého klubu Nader Safari.

Safari přiznává, že řešení této situace je hlavně záležitost financí: „Jde o určité riziko, protože nám je jasné, že s tímto kádrem bychom byli asi brzy zase zpátky dole.“ Kdy bude znám výsledek jednání s městem, zatím klub netuší. „Předneseme to příští týden a uvidíme,“ konstatoval Safari. 


EURO 2024: Los skupin, program zápasů, stadiony

Fotbalové EURO 2024 se bude hrát od 14. června do 14. července 2024 v deseti neměckých městech. Čtyřiadvacet účastníků bude rozděleno do šesti čtyřčlenných skupin. Čeští fotbalisté se v základní skupině střetnou s Portugalskem, Tureckem a Gruzií.

Česko - Portugalsko, Česko - Gruzie, Česko - Turecko