Stejný byl i průběh v sobotu s Pardubicemi. „Měli jsme víc ze hry, vytvořili si více šancí, i když je to k ničemu. Celý zápas jsme diktovali tempo hry, bohužel k ničemu to nevedlo, odcházíme zase s nulou.“
I to je už skoro pravidlo, jedinou chybu dokáže soupeř potrestat. „Opět z naší chyby, jediný dlouhý míč, který jsme nezvládli odvrátit, propadl a hned z toho byl gól,“ míní Jakub Šiman.
Co se vlastně ve 23. minutě sobotního zápasu s Pardubicemi stalo? Nemohl gólman přece jen zachránit? „Vždy jde udělat něco jinak,“ přiznává sokolovský brankář a popisuje.
„Byl výkop na střed, propadlo to, Martin Dobrotka šel do souboje jako stoper, možná to bylo s faulem, ale na to se vymlouvat nechceme, vzápětí šel znovu dlouhý míč a hostující hráč to krásně trefil k tyči. Možná jsem mohl trochu víc zariskovat, jít napřed, protože mu nic jiného nezbývalo, než to vystřelit křížem. Ovšem musím se na to podívat a potom budu chytřejší,“ míní Jakub Šiman. ̈
Na druhou stranu skoro celé zápasy stál na místě a sledoval počínání spoluhráčů před brankou soupeře, převaha Baníku byla zřetelná. „Nuda to není. Je spousta věcí, které se musí řešit, rozehrávka nebo centry. I když to vypadá, že zápas pro gólmana není tak náročný, nesmí se nic podcenit a polevit v koncentraci, tyto momenty jsou nejtěžší.“
Jakub Šiman je odchovancem Viktorie Plzeň a po Domažlicích, kde hrál ČFL, je Sokolov jeho první velkou štací. „Já se cítím dobře, ale čekám na tu první výhru. Zase je to o krok výš, byl jsem zvyklý na třetí ligu. Už jsem zvyklý na dospělý fotbal, jsou zde lepší hráči, lépe technicky vybavení. Já jsem zvyklý, že v každém zápase hraji o všechno,“ dodává Šiman.
