Cestovní komplikace ho nejspíš od angažmá v druholigovém Mostu neodradí. Zdá se, že je k dohodě blízko. "Vcelku už jsme domluvení," oznámil včera klubový ředitel Emil Boukal. Podobně mluvil i pětatřicetiletý Siegl. "Když budu hrát v Česku, zůstanu v Mostu," prohlásil jasně.
A do kdy bude jasno?
Věřím, že všechno vyřešíme do konce týdne. Jednáme už jen o detailech. Jsem v Mostu týden v plném tréninku a jsem spokojený.
Co ta nenápadně nadhozená cizina?
Je to všechno na dlouhé lokte, poslední slovo neřekli. A já už déle čekat nemůžu. Věřím, že se s Mostem dohodnu na tom, že by mě při dobré nabídce třeba v zimě uvolnil. Ale vlastně odcházet od rozdělané práce není taky dobré. Takže když zůstanu, spíš celý rok.
Do zahraničí se vám moc nechce asi ani kvůli rodině.
Byly kontakty ze Slovenska, ale Horstovi je patnáct. Těžko bych se s nimi vydal někam daleko. Být sám, to by nevadilo. Fotbalový život je hrozně krátký. Vydělat si ještě nějaké dobré peníze, třeba jako reprezentant Karel Poborský, by bylo zajímavé. On má nabídku z Kataru, kterou jsme před rokem dostali se slávistou Pavlem Kukou také. Ale padlo to.
Když jste v zimě skončil v Příbrami, ozval se i Most. Ale šel jste do ligové Plzně.
Měl jsem hodně nabídek, já volil variantu první ligy. Myslel jsem, že v Plzni bude všechno jinak, než nakonec bylo. Velká mýlka. Neviděl jsem velký zájem o záchranu, což mě trochu překvapilo. Na druhou stranu jsem za třináct zápasů dal pět gólů, takže pro mě ten půlrok špatný až tak nebyl.
A Most se přihlásil znovu.
Jsem teď volný hráč, to bude pro Most jednodušší. Opět se mi ozval pan Boukal, což mě potěšilo. Některé kluby, které se mnou v zimě jednaly a já je odmítl, asi byly naštvané, takže už nevolaly. Třeba Boleslav. A v letní přestávce, abych jen neležel, jsem chodil hrát za Amforu. Tam jsem se setkával s mosteckým trenérem Přemkem Bičovským, který mi nabídl, že s jeho mužstvem můžu trénovat.
Se Spartou jste slavil jedenáct titulů, teď jste s Plzní sestoupil poprvé v kariéře. Jak jste to prožíval?
Nepříjemné období. Mančaft byl sice velice dobrý, ale nic nám nepřálo. Dostávali jsme hloupé branky. Nebo můj neuznaný gól proti Liberci. Byl začátek jara, měli bychom tři body, které všechno mohly změnit. Myslím, že jsem sestup prožíval víc než někteří hráči, kteří k plzeňskému fotbalu patří. Vycítil jsem, jak se všichni postupně smířili, že se s tím nic nedá dělat. V mé kariéře je to malá kaňka, na druhou stranu ale jsem zažil jiné problémy.
Není pro vás druhá liga málo?
Léta běží, čas se nedá zastavit. Nechci ale říct, že jsou roky znát, cítím se totiž dobře. Spíš už nemám komu co dokazovat, dávat góly, sbírat starty v lize. Dosáhl jsem krásné mety stopětašedesáti ligových gólů, jsem osmý v historii československého fotbalu, toho si nesmírně vážím. Dík patří každému, s kým jsem kdy hrál.
Ale první liga je první liga.
Rád bych si ji ještě zahrál, třeba to bude možné v Mostě. Vím, že loni po půlce sezony útočil na postup. Potom nešťastný pád, dozvěděl jsem se o šňůře devíti zápasů bez vítězství, to byla škoda.
Druhou nejvyšší soutěž jste nikdy nehrál, ale asi jste ji sledoval pravidelně, když váš kamarád Martin Frýdek působil v Xaverově.
Samozřejmě. Pro mě je nepochopitelné, že sestoupily dva týmy, o kterých jsem si myslel, že v životě nesestoupí - Žižkov do druhé a Xaverov do třetí ligy. Velká rána to byla i pro mě. Kdyby totiž Xaverov nespadl, asi bychom se s Frýdkem objevili opět v jednom dresu. Martin se ale rozhodl pro trenérskou dráhu, což prospělo Kolínu, který zachránil ve třetí lize,
Co si o druhé lize myslíte?
Že je v Česku trochu opomíjená. Přitom v cizině, třeba v Anglii či Německu, má zvuk a návštěvy tomu odpovídají. Kluci, kteří českou druhou ligu hráli, mi říkali, že je to očistec. Že chodí málo diváků, stadion v Kunovicích, to je prý nějaká vesnice. Soutěž není tak v povědomí lidí, nebudu tolik na očích. Na druhou stranu, když budu dávat góly, tak o tom prát bude. Sám jsem zvědavý, jak to bude vypadat. Druhé lize jsem se tak dlouho vyhýbal, až do ní asi nakonec skočím.
Když se Mostu nedařilo, říkalo se, že mu chybí lídr, zkušený hráč.
Myslíte něco jako vůdce smečky?
Asi tak nějak. Jste schopný i za tak krátký čas, který do startu soutěže zbývá, získat v mužstvu status vůdce?
Jsem v Mostu krátce, ale už vím, že je tu dobrá parta i vynikající fotbalisté. Já se dokážu přizpůsobit komukoli. A vůdce jsem byl ve Spartě i v Příbrami, toho se nebojím. Bylo mi naznačeno, že bych měl svými zkušenostmi některým hráčům pomoci. Vím, že si tady dělali stejně jako v Příbrami srandu, že mám víc gólů než všichni hráči ligových startů dohromady. Žádný velký fotbalový rozdíl mezi námi ale nebude, kluci už toho ve druhé lize hodně odkopali.
V Mostu byste také měl vyléčit koncovku týmu.
Já říkal i v Plzni, že sám hráč nic nezmůže, zvlášť útočník, protože na to potřebuje celé mužstvo. Vždycky jsem vyzdvihoval nahrávače a celý kolektiv. Oni se na gól nadřeli a já byl ten, který slíznul smetanu. Což je příjemné. Ale hlavně: když se nebudou dostávat góly, tak bod bude vždycky. Řekové tak vyhráli mistrovství Evropy. V koncovce rozhoduje forma, štěstí i brankář. Je období, kdy gólem skončí všechno, do čeho kopnete. Ale taky dny, kdy se prostě netrefíte ani z metru. Já na stou branku naštěstí nečekal dlouho, tak věřím, že i první druholigová přijde rychle.
Jste velká osobnost českého fotbalu. Když jste se objevil v Mostě, nevykal vám někdo z mladých hráčů?
Nevšiml jsem si, asi ne. I já, když jsem přišel do Sparty v sedmnácti, jsem hned všem tykal. Hráli tam Skuhravý, Griga... Stejně tak potom trenérům Chovancovi, Haškovi, s nimiž jsem hrával. Tykám si i teď s Přemkem Bičovským, ale vím, že je trenér a přes nějaké hranice se nesmí. Musím si nadřízeného vážit.
Nelákal vás kouč Frýdek do Kolína do třetí ligy? A bude přitom i hrát?
Bavil jsem se s ním o tom a říkal, že hrajícího trenéra odmítl. Kdyby prý něco zkazil, nemohl by hráčům nadávat. Což je pravda. Spolu jsme měli druhou trenérskou třídu, on si už dělá první. Já jsem se v žádném klubu neprosil, aby mě pouštěli na týdenní kurzy. Když jste po tu dobu pryč, asi v sobotu těžko nastoupíte. To jen někteří, třeba právě Frýdek či Suchopárek. V budoucnu si možná první třídu udělám. U nás v republice je totiž hodně trenérů, ale dobrejch málo! Lákala by mě i nějaká manažerská činnost v klubu.
Do kolika let chcete hrát?
Ještě ne nějaký ten pátek, ale nějaký ten rok. Hlavní je zdraví. Nejdůležitější je tahle sezona, pak uvidíme, na jaké úrovni budu kopat dál.
Jak se daří synovi ve Spartě?
Měl by ze žáků přejít do C dorostu. Jsem rád, že sportuje a nefláká se někde v metru. To je nejdůležitější. Je taky útočník, jeden čas měl problémy s koordinací pohybu, protože rychle vyrostl. Záleží jen na něm, jak se prosadí.
 Ve přátelském zápase ve Šluknově nastoupil za mostecké fotbalisty proti Varnsdorfu vyhlášený střelec Horst Siegl. |
