V 29 letech neviděl někdejší hráč Jihlavy, Zbrojovky Brno a naposled Znojma možnost, kam se dál posunovat. „Pořád jsem si říkal, že jsem na konec ještě mladý, ale nakonec je mi devětadvacet, mladý hráč už nejsem. Svůj život chci vést jiným směrem,“ řekl Šamánek poté, co se stylově rozloučil gólem do sítě Příbrami ve 30. kole FNL.
Začlenit se plánuje do rodinné firmy, kde se jeho otec věnuje autodopravě a práci s dřevem. „To se musím naučit od píky. Mám střední ekonomickou školu, ale stejně tvrdím, že škola vás na práci nepřipraví, hlavně je to o praxi,“ usuzuje.
Na trávníku Šamánek končil ve Znojmě ve stínu špatného jara. „Malý vliv na moje rozhodování vyznění jara mělo, ale hlavní ne,“ řekl. Způsob, jakým se znojemské mužstvo ve druhé polovině druhé ligy prezentovalo, však označil za největší zklamání, jaké v kariéře zažil. A to sestoupil z první ligy s Brnem...
„Jaro nám hrubě nevyšlo. Nechci říct, že kluci, kteří nastupovali, nechytili šanci za pačesy, jsou to šikovní hráči, ale musí na to jinak. Někteří potřebují zesílit, trochu do toho dát víc rozumu. Pak to bude v pořádku,“ myslí si.
Sám se už bude soustředit na jiné úkoly než na taktické pokyny trenéra. „Ohledně dřeva žádný profík nejsem. Autodoprava je k tomu, udělám si tedy profesní řidičák a pomáhat budu tam, kde bude potřeba. Firma se věnuje poznávání dřeva, jeho nakupování, komunikaci s prodejci. Nebudu ale jezdit sám, to by byl běh na dlouhou trať,“ uvědomuje si drobný útočník.
Předpokládá, že až bude Znojmo 13. června začínat přípravu, vzpomene si. „Ale na trénování a běhání jsem silný nikdy nebyl, to se můžete trenéra zeptat. Raději jsem hrál,“ směje se Šamánek.
