„Měli jsme vyhrát větším rozdílem. Sám jsem mohl dát tři góly, další mohl přidat Chorý,“ litoval 20letý záložník Lukáš Buchvaldek.
Tušil jste při gólu, kde vás bude Šimon Falta hledat?
Už jsem tam měl předtím jednu šanci, kterou jsem nedal, takže druhou už jsem musel proměnit. Byl tam centr z pravé strany a jen jsem se ho snažil uklidit na zadní tyč. Spadlo to tam, takže jsem spokojený. Pak jsem mohl dát ještě jeden ve druhém poločase, ale měl jsem si zpracovat balon levou nohou místo pravou šajtlí. Bylo to po dlouhém sprintu a už jsem byl unavený.
Znojmo dokázalo v závěru ze své druhé šance snížit na 2:1 a znervóznit vás. Vyčítáte si to?
Měli jsme vyhrát 5:1, místo abychom se ke konci strachovali. Je to škoda. Zbytečně jsme byli zbrklí v koncovce a zkomplikovali si závěr, měli jsme to dohrát v klidu.
I tak máte devátou výhru v řadě. Užíváte si úspěšnou sérii?
Musíme pokračovat a nepolevit. Snad to bude deset, jedenáct, dvanáct a dál. Jsme teď v herní pohodě a musíme se na té vlně vézt.
Baníku jste utekli na pět bodů, budete sledovat, jestli klopýtne?
Budeme, ale nic to nemění na tom, že budeme pořád hrát svůj fotbal.
Zatím naskakujete spíš z lavičky, jaké je čekat na šanci?
S tím se nedá nic dělat. Musím čekat, a když jsem šanci dostal, tak uvidíme, jak se trenér rozhodne pro příští zápas. Jestli budu v sestavě já, nebo Kuba Petr.
Pomohlo vám, že jste si zahrál aspoň za třetiligové béčko?
Určitě. Dostal jsem se do herní pohody, víc jsem si věřil. Je lepší si zahrát tam, než abych stál. Poslední zápasy jsem hrál v béčku v podhrotu, takže na stejné pozici. Ale druhá liga je rychlejší, víc o soubojích, třetí je zase víc fotbalová.
Předcházela vás pověst talentu, který ale nechce dřít. Co vy na to?
Je to tak, že jsem v dorostu rozhodoval zápasy, nemusel jsem se vracet a stačilo to. Mělo se na mě víc tlačit a byla to chyba i ve mně, byl jsem pohodlný a vrátilo se mi to. Musel jsem začít znovu od píky. Ale teď už je to pryč.
