Byť jen ve 2. lize, což je pro tradiční klub blamáž, sigmáci si za jízdu zaslouží pochvalu. Zvlášť když je podložená kvalitní hrou jako ve středu, kdy doma porazili Znojmo 2:1 po trefách záložníků Lukáše Buchvaldka a Jakuba Plška. Nenechte se zmást těsným výsledkem, rozdíl mezi týmy byl propastný.
Modří celý zápas šturmovali dopředu, zároveň včas přepínali dozadu. A náročným celoplošným presinkem nenechávali hosty ani chvíli v pocitu bezpečí. „Máme na tento způsob hry natrénováno. Takhle si to představujeme,“ chválil Jílek.
Dominantní projev Olomouci sluší. A ve druhé lize by měl být od ní pravidlem. To zatím není. I tak po třech úvodních rozpačitých plichtách a tehdy velmi vratké pozici Jílka chvátá za návratem mezi elitu.
Po dvanácti kolech nasbírala o pět bodů více než Ostrava, druhý exligista má ale o utkání méně.
Neporažená Sigma má však lepší kádr než rival. Ukazuje se, že ve 2. lize ční. Co se ale tak moc neví, jestli by stačil i na 1. ligu. Což je po opětovném sestupu oprávněná pochybnost, byť ještě předčasná. „Pokud by se nám podařilo v zimě přivést dva hráče, byli bychom konečně konkurenceschopní i v první lize a fanoušci by se nemuseli jen strachovat bojem o záchranu,“ věří Jílek.
Důležitý zápas není na hřišti
Nepředbíhá. Když jste favoritem soutěže, musíte myslet i na to, co bude zítra. A pro Olomouc kromě hry na trávníku je ještě zásadnější hra spolumajitelů.
Prodá Josef Lébr svůj podíl?
Bude klub bez něj zajištěný?
Projde palčivý prodej stadionu městu, dalšímu akcionáři?
Ani tyhle zásadní otázky si však nezaslouží, aby zcela zastínily vystoupení týmu proti Znojmu. Skóre otevřel Buchvaldek už v 10. minutě. Přízemní střelou z prvního doteku uklidil míč do sítě po výborné zpětné přihrávce Šimona Falty.
Opravili tak předchozí spolupráci, kdy po Faltově kolmici Buchvaldek ještě v jasné pozici selhal. Jinak ovšem pod hrotem nahradil vykartovaného Jakuba Petra solidně.
„Můj nejlepší výkon v Sigmě,“ vykládal potom novinářům.
„Nespatřuju v tom genialitu trenéra. Někdy se to povede,“ komentoval skromně tahy v sestavě Jílek.
Zápas nabídl několik minisoubojů exolomouckých ve Znojmě.
Stoper Jaroslav Svozil se statečně, leč marně pral s o hlavu vyšším hroťákem Sigmy Tomášem Chorým. „Jsme kamarádi, ale na hřišti jsme si nic nedarovali,“ líčil Chorý drsné bitvy plné emocí a šrámů.
Také záložníci Jan Javůrek a Radim Nepožitek jsou odchovanci Olomouce a zvýšená motivace na nich byla patrná. Nepožitek v závěru korigoval stav, když sám před brankářem Buchtou nezaváhal.
Od domácích výjimečná nepozornost. Znojmu dovolili jen dvě střely na bránu. A jeho trenér Radim Kučera, hráčská olomoucká legenda, svůj mančaft na oblíbeném stadionu nepoznával.
„Odehrál jsem tady kus života, znám tu lidi. Těžko se mi to hodnotí. Chtěli jsme domácí potrápit, ale my jim to spíš usnadnili. Taktické pokyny jsme vůbec nesplnili. Sigma má dobrý presink, rychlou přechodovou fázi a my udělali snad dvanáct chyb,“ čertil se. „Neukázali jsme kvalitu. Domácí nás ztrestali ještě málo. Čekal jsem, že na půdě, kterou znám, se budeme prezentovat lepším fotbalem. Zavánělo to pětkou a ostudou.“
Zavánělo. Chorý ještě trefil tyč, Buchvaldka v dalším nájezdu zradilo zpracování. Sigma tak byla ráda, že do šatny dal střelec Plšek hlavičkou po centru Tomáše Zahradníčka uklidňující gól.
„Druhý poločas byl milosrdenstvím ke Znojmu. Co jsme nedali, bylo do očí bijící. Výsledek jsme ale podpořili kvalitní hrou. Velmi dobré individuální výkony. Trošku to kalí obdržený gól,“ hodnotil Jílek. „Ze Znojma jsme měli respekt. Věděli jsme, že Kuča hráče zná a připraví je na nás.“ Olomouc však ukázala sílu.