"Sám nevím, co bude dál. Samozřejmě bych chtěl zase zamířit výš, to je jasné," říká 27letý fotbalista z Jablonce nad Nisou.
Jak jste se v Podještědí ocitl?
Od minulého léta jsem byl hráč Varnsdorfu, ale tam přišly neshody, ke kterým se nechci vracet. A do toho mi zavolali z Hlavice, jestli bych sem nešel. Tak jsem kývl.
Ale zimní přípravu jste absolvoval s Hradcem Králové. Co se pak stalo?
No právě. Dotlačili mě do smlouvy a přes noc bylo všechno jinak. Chtěl jsem udělat krok dopředu, Hradec hraje druhou ligu, ale bohužel to nedopadlo. Tak jsem musel jít dál.
V Hlavici jste potkal trenéra Houšku. To je váš starý známý, že?
Ano. Zažil jsem ho v žácích, pak v dorostu. A ve své první sezoně v jabloneckém áčku, když jsem se za trenéra Paličky nedostal do sestavy, šel jsem na půlroční hostování do Semil. A tam mě taky trénoval pan Houška. Asi jsme si souzeni.
Jak byste zhodnotil jaro v Hlavici, která jako malá víska v pohodě držela krok s B-týmy ligových klubů?
V zimě se obměnil kádr a na začátku jara jsme doplatili na to, že jsme nedávali góly, i když jsme myslím hráli velmi dobře. Po čtyřech kolech jsme měli na kontě jen dva body a hlavně mladší hráči to těžce nesli. Museli jsme pak hodně zabojovat. Jaro nebylo úplně optimální, ale věřím, že se Hlavice zas zvedne.
Jak nadějný hráč jako vy skončí ve třetí lize?
Bylo to ovlivněné dvěma zraněními, rok a něco jsem nehrál fotbal. Přetrhl jsem si přední křížový vaz a pochroumal menisky, návrat se prodloužil. Když už se zdálo, že je všechno v pořádku, zase mi praskly menisky, takže já jsem takový trochu smolař. Teď jsem zaplaťpánbůh v pořádku.
To první zranění přišlo, když jste hrál za Mladou Boleslav?
Ano. Když jsem podepsal smlouvu, trenér Uhrin mě poslal za béčko do třetí ligy a tam jsem si přetrhl ten vaz. Bylo to v zápase s Varnsdorfem.
Předpokládám, že v létě byste se rád vrátil do velkého fotbalu, je to tak?
Je to moje touha. Dávám fotbalu všechno a chci hrát na vyšší úrovni, ale teď už to nezáleží jen na mě. Musí to být i o štěstí.
Nelákalo by vás vrátit se třeba do Jablonce?
Na Jablonec vzpomínám rád, mám tam rodinu a spoustu kamarádů. Kdyby mi dneska z Jablonce někdo zavolal, byl bych jen potěšen a rád bych tam šel.
Na jaké chvíle z kariéry vzpomínáte nejradši?
Na Zenit Petrohrad. Byla to velká zkušenost vedle samých reprezentantů. Hráli tam Aršavin nebo Keržakov, známá jména, která dnes válí v Evropě. S Boleslaví jsme zase hráli Pohár UEFA. Těch hezkých chvil bylo víc.
Třeba si na vás vzpomene trenér Petržela, který v Petrohradu trénoval.
Uvidíme. On každopádně patří mezi špičku našich trenérů a tu práci na Žižkově si zaslouží. Věřím, že s ním udělá to, co před časem s Bohemkou.
Co tedy bude s vámi dál?
Sezona nám skončila, protože jsme si zápas se Slavií předehráli. Teď budu na telefonu a připraven naskočit do přípravy. Kde? To se uvidí.
