„Mančafty se ozývají, něco je i z ciziny, z Rakouska. Jsou to lákavé nabídky, uvažuju o nich. Ale zatím jsem nic nepodepsal, ve Slatiňanech o tom nechtějí slyšet,“ podotýká Kopecký.
Jak vysokou soutěž byste si chtěl vyzkoušet?
Stačila by mi i divize. Kdyby se povedla vykopat ve Slatiňanech, bylo by to krásné.
Je záměrem klubu do ní postoupit?
To zatím asi ne, chtěli jsme nejprve vidět, na co budeme stačit v krajském přeboru. Sponzor říkal, že by do týmu měla přijít další dvě nebo tři jména, takže uvidíme, jak to bude vypadat příští rok.
Co vás vlastně přilákalo zpátky do Slatiňan?
Velký vliv mělo, že jsem tu začínal, a že to v Bítovanech, kde jsem předtím hrál, končilo. Vrátil jsem se sem kvůli partě, i hřiště je ve Slatiňanech výborné. Znal jsem to tu odmalička.
Dříve jste působil i v Chrudimi. Proč jste se tam víc neprosadil?
Kvůli práci, nestíhal jsem tréninky. Do áčka jsem se moc nedostával. Kamarád to pak rozjížděl v Bítovanech. Slíbil mi i nějakou kačku, tak jsem šel tam.
Teď ve Slatiňanech zvládáte práci s tréninky skloubit v pohodě?
Jsou tři týdně, ale většinou stíhám dva a někdy taky jenom jeden.
Letos jste se coby nováček krajského přeboru umístili jako čtvrtí. Panuje s tímhle výsledkem v klubu absolutní spokojenost?
Před sezonou bychom to určitě brali. Asi deset kol jsme byli první; pak přišly nějaké prohry, ztratili jsme například doma s Holicemi. V posledním kole stačilo porazit „béčko“ Pardubic vyšším rozdílem, abychom skončili třetí. U nich jsme prohráli 1:4, takže jsme potřebovali zvítězit 4:0. Vyhráli jsme však jen 2:0, takže to bohužel nedopadlo - vzájemný zápas jsme měli horší.
Vašich devětatřicet gólů je pořádná porce. Jak se vám je povedlo nastřádat?
To je zásluha celého týmu. Hráli jsme fakt dobře a záloha mě podporuje, Petr Vladyka dává výborné balony. Co jsme to tak probírali, gólů jsem mohl mít i šedesát. To mě trochu mrzí; jen za poslední dvě kola jsem jich mohl dát deset (Kopecký v nich však vstřelil jediný).
Máte nějaké oblíbené zakončení?
„Plackou“ nahoru, nebo po zemi kolem gólmana, když jdu sám na bránu, což se stává často. Pravačkou, levá je horší.
Zmínil jste Petra Vladyku. Spolu s ním za Slatiňany kopou i další ligoví futsalisté Matěj Slováček a Tomáš Koudelka. Jak se vám s nimi hraje? Jde to samo?
Míče od nich jsou paráda, jsem tam od toho, abych ty akce zakončoval a dával branky. Daří se to, což je super.
Má přítomnost futsalistů zásadnější vliv na herní projev? Hrajete techničtější fotbal?
Určitě předvádíme technický fotbal, nehrajeme žádné nakopávané balony, a když to někdo zkusí proti nám, dělá nám to problémy. Já na to navíc ani nemám výšku. Vyhovuje nám, když proti nám nastoupí týmy typu Pardubic, které se snaží hrát fotbal.
Vy sám jste zkoušel i jiné sporty?
Hraju taky futsal, do 18 let jsem byl v chrudimském Era-Packu, jednou jsme skončili druzí v republice. Teď chceme se Slatiňany postoupit do kraje.
Co považujete za svůj největší letošní počin? Šest zásahů do sítě Přelouče?
Nad tím jsem se pozastavil - říkal jsem si, že to je docela slušné. Ale vážím si i pěti gólů proti Letohradu B, protože to byl náš úplně první zápas v pozici nováčka. Dával jsem si za cíl nastřílet takových 16 branek a po tom utkání to vypadalo, že to asi dopadne.
Na klubovém webu jsem našel fotografii s oslavným transparentem, který vám vyrobili fanoušci. To v podobné soutěži nebývá zrovna zvykem...
Sám jsem se dost divil, bylo to perfektní. Všiml jsem si toho už během posledního zápasu a po něm mi ho předali.
Jak vás zatím baví Euro ve Francii a komu ve zbývajícím pavouku play-off fandíte?
Když mám čas, koukám na každý zápas. Škoda našich. Pak jsem fandil Španělsku, ale to už taky vypadlo. Teď byla senzace Island, tak jim přeju, aby se dostali někam dál. Líbí se mi Němci, půjdou daleko.
Zaujal vás na šampionátu nějaký konkrétní hráč?
Výborně hraje třeba Özil.
