"Motivovat nás ani nemusel. Sálá z něj energie, nikdo si nedovolí nic vypustit," říkal záložník Stanislav Hofmann po utkání, jehož výsledek Mostu definitivně zaručil záchranu a Olomouci stvrdil sestup.
Na lavičce působil trenér Aňon velmi klidně. Nepřekvapilo vás to?
Umí si zachovat chladnou hlavu, zvládá svůj temperament. A to je dobře. Ale impulzivní je. Tréninky jsou super, zápas jsme zvládli. Snad to tak půjde dál.
Co hlavně se změnilo v přípravě?
Hodně děláme taktickou část defenzivní i ofenzivní, pracujeme na výbušnosti a dynamice. To jsme předtím moc nedělali.
Má Most do budoucna šanci vrátit se do první ligy?
Kouč Aňon pracoval s mladými hráči, ví, jak s námi jednat. Má to dobře propracované. Doufám, že se Most pod ním zvedne a bude třeba zase bojovat o ligu.
Jaké to je, když u týmu jako asistent působí i váš otec?
Je na mě dost tvrdý, nic mi nedá zadarmo. Musím makat na 100 procent, jsem pod dohledem. A je to pro mě dobře. Zažil jsem to už v dorostu, teď je to trošku jiné.
Byť vám bude teprve 19 let, hrajete na klíčové pozici středního záložníka. Vyhovuje vám to?
Hraju vedle Lukáše Schuta, který už je zkušený, umí poradit. Pokouším se dávat míče co nejjednodušeji, abych moc nekazil, ale určitě ta odpovědnost není jen na mně. Máme to rozložené.
Co vy a juniorská reprezentace?
Byl jsem dodatečně pozvaný do devatenáctky do Estonska na kvalifikaci, ale musel jsem pozvánku odmítnout kvůli škole. Dodělávám gymnázium, abych to všechno stihl. Kluci dvakrát prohráli, takže končí. Uvidíme, co příští rok dvacítka.
Z devíti posledních zápasů Most vyhrál jen dva, skončil trenér Žák. Co bylo za krizí?
To je těžké. Nebyla ani moc dobrá atmosféra v kabině, pořád jsme řešili, proč prohráváme. Možná je lepší, když nad tím nepřemýšlíme. Trochu se to vyčistilo, začali jsme myslet na jiné věci, říkat si, že budeme vyhrávat. Povedlo se a doufám, že už do konce soutěže neprohrajeme. Abychom aspoň trochu dotáhli hořejšek.
