Jaký byl návrat do brány?
Zajímavý. Je poznat, když člověk netrénuje. Ale bylo příjemné potkat bývalé spoluhráče.
Zavzpomínali jste na staré časy?
Ano, vždyť spoustu kluků jsem neviděl třeba deset let. S některými jsem se potkal už šestadvacátého prosince na halovém turnaji. Určitě je to příjemné.
Nepokazil vám náladu výsledek?
To ne, atmosféra byla fajnová a přátelská. Silvestrovská derby jsem dřív ani moc nesledoval, ale říkali mi, že to bývá vyhrocené. Mě to ovšem přišlo naopak přátelské, jak by to na konci roku mělo být.
Navíc jste od sparťanských fanoušků nedostal sněhovou koulí, i když se vás pokoušeli trefit.
To je pravda, netrefili mě. Ale kdyby mě trefili, třeba by fanoušci měli větší radost, tak bych jim to odpustil.
Jaký byl pro vás rok 2014?
První půlrok jsme se zachraňovali se Slavií a bylo to hodně složité období. Když jsem pak přešel do pozice trenéra, tak už takový tlak nebyl.
Baví vás trénování?
Hlavně mě baví, že jsem pořád v kontaktu s hráči na hřišti. To je pro mě nejdůležitější.
Chcete zůstat trenérem brankářů, nebo byste chtěl být jednou hlavní trenér?
Zatím se s tou prací seznamuju, ale nechávám si otevřená vrátka pro trénování jako takové.
Budete si dělat licenci?
Už ji dokonce dělám. S Karlem Pitákem budeme v lednu dělat závěrečné zkoušky.
Co jste říkal na slávistický podzim?
Fantastický byl hlavně začátek, kdy byly výborné výsledky. Dobře, že po té sérii pěti porážek se podařilo uhrát nějaké body. Ale je škoda domácí remízy s Hradcem Králové. Nebýt toho, tak by se podzim hodnotil ještě lépe.
Na jaké umístění má Slavia?
Kdyby měla o ty dva body víc, tak reálně mohla bojovat o umístění kolem pátého místa.
Tohle umístění může letos stačit na evropské poháry.
To je sice pravda, ale pak v té konfrontaci s Evropou bychom asi byli trošku pozadu. Pak by bylo zapotřebí posílit.
