Teď se vrátil k mládeži. V HFK Olomouc je jejím šéftrenérem. "Baví mě to. Fotbal pořád nosím v hlavě," tvrdí. "I když někdy mi je z něj na zvracení."
Naposledy vám z něj bylo zle, když Českomoravský fotbalový svaz neudělil HFK Olomouc status Sportovního centra mládeže?
To je pro mě stále nepochopitelné. Snažím se mládež v Holici zvednout. Je to běh na dlouhou trať, ale podmínky tady k tomu jsou vypracované, zájem vedení je. Věřím, že se to brzy projeví.
Práce s mládeží vás naplňuje?
Naplňuje. Kdysi dávno jsem do Olomouce přivedl kluky jako Heinze nebo Ujfalušiho. Pro mě to není nic nového, cizího. Mě fotbal baví a bavil mě ve všech soutěžích, ve kterých jsem trénoval. Dávám mu maximum jako vždycky. Fotbal je můj život.
Co říkáte kritikům, kteří u mládeže raději vidí mladší trenéry s novými trendy?
Já jsem vždycky šel po nových věcech. Jako trenér jsem byl i v lize známý tím, že dávám šanci mladým, což je dnes strategie klubů. A není to nic proti mé filozofii.
Musíte být větším psychologem než u mužů?
Psycholog musíte být všude. Je mylná představa, že když někdo odehrál sto zápasů v reprezentaci, může být automaticky trenér. Vynikající trenéři jako Brückner, Komňacký, Škorpil nebo pan Mareček, který už zemřel, nehráli první ligu. Trenéři musí mít pedagogicko-psychologické předpoklady, umět řešit problémy a dostat z týmu maximum, které se dá v atletice změřit, ale ve fotbale ne. To mě na tom nejvíce baví. A je to stejné v první lize nebo u dorostu, který teď mám.
Platí už u mládežnického fotbalu v Česku, že důležitější je hra s míčem než výsledky?
To je přesně smysl reforem, které se dělají. Děcka se nesmí učit zakopávat, přerušovat hru, ale musí se učit hrát fotbal – chtít vyhrát, ale ne za každou cenu.
To se vám asi líbí názory trenéra české sedmnáctky Josefa Csaplára, který zakazuje hráčům dělat na tréninku skluzy.
Ano, také říkal, že není podstatné, aby jeho tým skončil na mistrovství první nebo druhý, ale aby se několik jeho hráčů dostalo až do A-mužstva. S těmito názory souhlasím.
Vidíte i v Holici talenty pro profesionální fotbal?
Nejde to přes noc nebo za rok. Zjistil jsem nějaký stav, který není vůbec špatný. Ale k tomu, aby někdo z našich kluků došel až do ligy, musíme ještě získat čas.
Vraťme se k vašemu působení ve Vítkovicích. Naštvalo vás oficiální vyjádření klubu, když zdůvodňoval odhlášení z jarní části sezony MSFL tím, žemá zastavené přestupy, protože vám dluží peníze a nechce hrát s dorostenci?
Paní Piatkiewiczová (obchodní ředitelka Vítkovic) to chtěla postavit tak, že kdybych jim odložil splátky, získali by čas. Chtěla hodit zodpovědnost na mě. Já jsem pak napsal krátký článeček do vítkovické diskuse a hned se tam změnila atmosféra. Ale za dva dny ho smazali. To jsou mediální hry. Dluží mi dost peněz, což pro mě je důležité.
Psalo se o částce ve výši 175 tisíc korun. Věříte, že své peníze ještě uvidíte?
Jsem optimista, ale zase nejsem naivní. Uvidíme.
Překvapil vás krach vítkovického klubu?
Je to smutná zpráva. Stalo se něco jako ve Slavii. Klubu se chopili podivní lidi, kteří ho brali jen jako kšeft. Co se děje ve Slavii je strašné. S tím klubem se zachází jako by to byla jen nějaká věc. To nejde!
Chtěl byste jste se ještě vrátit do první ligy?
V Holici mám smlouvu ještě na příští sezonu, ale nevylučuji nic. Kvůli osobním věcem jsem teď potřeboval být v Olomouci, takže nabídka z HFK mi přišla vhod. Práce smládeží mě bavila už v Sigmě.
Bavila vás také práce televizního spolukomentátora.
To byla perfektní věc a ne jen na Primě anglická liga. Hrozně mě to bavilo. Tímto způsobem a tím, že mám své webové stránky, kde píši zajímavé komentáře, trošku fušuju do vašeho novinářského řemesla. Když jsem byl tři týdny na Euru ve Švýcarsku jako spolukomentátor, zažil jsem fotbal z jiného pohledu, než jsem byl zvyklý. Rád na to vzpomínám.
Šel byste do toho znovu?
Dnes tady dělá fotbal jen ČT, a ta má své lidi. Nedělám si iluze, ale kdyby přišla jakákoliv nabídka spojená s fotbalem, bude mě zajímat. Fotbal pořád nosím v hlavě.
Nedokážete na něj nemyslet?
To nejde. Je ideální varianta živit se tím, co vás baví. I když někdy je fotbal džungle, ze které je vám na zvracení.
