Nedělní druholigový zápas totiž pomyslně dohrál teprve ve čtvrtek, kdy se vrátil z nemocnice, kde od pondělí ležel. A zatím není jisté, kdy ho dohraje do té míry, že se bude moci na fotbalový trávník vrátit.
"Slyšel jsem od lékařů dva měsíce, měsíc a možná i méně," řekl osmadvacetiletý slovenský bek, který Hradec posílil krátce před začátkem jara ze slovenské Senice a získal si od té doby pevné místo ve středu obrany. Po nedělním souboji, v němž ho brankář Žižkova při pokusu hlavičkovat ostře zasáhl kolenem, ho musí dočasně opustit.
Co se vlastně stalo?
Já jsem souboj ještě ani neviděl. Jak jsem šel do souboje, brankář byl za mnou a já dostal kolenem.
Z hlediště vypadal brankářův zákrok hodně drsně.
Možná, já opravdu nevím, ale takových je v zápasech spousta. Brankáři to tak dělají, jdou do souboje kolenama napřed, neviděl bych v tom snad ani úmysl někoho zranit, nedával bych mu to za vinu.
Ihned po souboji jste byl ošetřován a pak jste se vrátil na hřiště. Brzy jste ale střídal, proč?
Špatně se mi dýchalo, prostě s tím nešlo hrát dál.
Ale na to, že byste měl strávit čtyři dny v nemocnici, a být dokonce na jednotce intenzivní péče, to nevypadalo...
Ono to tak nevypadalo ještě ani poté, co jsem byl po zápase v nemocnici. Tam mi udělali snímek, protože bylo podezření, jestli třeba nějaké pochroumané žebro neporanilo plíce. Ale nic se neukázalo, tak jsem se vrátil domů.
V pondělí ráno jste ale jel do nemocnice znovu.
Poslali mě tam kluboví lékaři, protože chtěli ještě vidět rentgen plic. A když ho v nemocnici udělali, tak si mě tam rovnou nechali, protože zjistili, že jedna plíce je nějak zdeformovaná a že z ní uniká vzduch do těla. Plíci mi pak operativně narovnali a do dneška si mě tam nechali (rozhovor vznikl ve čtvrtek - pozn. autor).
Asi nic příjemného, laik by řekl, že vám šlo o život, takže to zranění bylo asi vážné.
Teď už je to v pořádku a neberu to to jako nějaký vážný problém. Mám za sebou osmiměsíční pauzu kvůli zpřetrhaným vazům v koleně, tohle je proti tomu vlastně nic, jako když si člověk jen natáhne sval.
Ale stejně vás prý čeká pauza, což v této fázi sezony a ve chvíli, kdy jste pravidelně hrál, asi není nic příjemného.
Určitě ne, ale třeba zase nebude tak dlouhá. Za týden jdu na vyšetření, tak uvidíme.
Po svém příchodu do Hradce jste až do nedělního zápasu odehrál všechno, jak jste se s týmem sžil?
Když člověk přijde k týmu ne zase tak dlouho před začátkem soutěžních zápasů, tak to není nikdy jednoduché. Ale myslím si, že nám to v obraně docela šlo, moc gólů jsme nedostávali, s tím jsem vcelku spokojený.
Vaše spoluhráče teď trápí spíše střílení gólů, v posledních dvou zápasech nedali ani jeden. Kde vidíte příčinu?
Góly jsme sice nedali, ale šance jsme v obou zápasech nějaké měli. V tomhle vždycky hodně pomůže, když se vám podaří dát gól na začátku. Před třemi týdny se nám to s Varnsdorfem povedlo a hned se hrálo jinak.
Povede se to i teď s Ústím nad Labem?
Věřím že ano, i když je to pro nás další soupeř z předních příček tabulky a kluci to zase nebudou mít lehké.
Pro vás, který jste přišel nyní v zimě, jsou asi všichni soupeři noví, co víte právě o Ústí?
Něco málo jo, sledovali jsme je už na videu. Ale je pravda, že to jsou jen ústřižky a samotný zápas může být o něčem jiném.
Přišel jste z nejvyšší slovenské soutěže, co říkáte druhé české lize?
Že je hodně těžká hlavně v tom, že když do zápasu nedáte sto procent, tak vás může kdokoliv porazit. A také že týmy, s kterými jsme nyní hráli, jsou opravdu kvalitní, třeba České Budějovice, Sokolov či Žižkov proti nám zahrály výborně. I když je to druhá liga, její kvalitu bych vůbec nepodceňoval.