Začátek současné sezony připomínal tu minulou. Petr Benát dostal v kabině funkci kapitána, ale opět se na úvod sezony posadil na lavičku náhradníků. Jenže na rozdíl od loňského roku se z ní po pár kolech nezvedl, aby zbytek sezony dohrál v základní sestavě s páskou na paži. Zůstával dál mezi náhradníky. Sbíral starty po minutách a od začátku zápasu nastoupil jen v derby na hřišti Táborska. Hráli jiní. Dynamu se dařilo a nebyl důvod měnit sestavu. A to Petr Benát dobře ví.
„Nejsem zapšklý. To vůbec ne. Ale už nemělo smysl, abych v podobné roli pokračoval. Hrát pár minut za zápas podle mě mohou i mladší hráči, kterých je tu dost a kteří mohou sbírat zkušenosti a pro klub být do budoucna přínosem,“ vysvětloval důvody svého rozhodnutí Petr Benát.
Když nebyl zraněný, zvykl si hrávat pravidelně. I proto cítil, že už v aktuální sezoně nemá svému týmu co dát. Otázku konce kariéry začal zvažovat v průběhu podzimu. V říjnu šel s trenérem Davidem Horejšem své rozhodnutí zkonzultovat. „Existovala i varianta, že bych jaro dohrál, ale tak nějak mi přišlo vhodné, abych skončil,“ popsal Benát.
Ze severu na jih
Petr Benát spojil svou fotbalovou kariéru se dvěma kluby. S Teplicemi a Českými Budějovicemi. Ve své kariéře hrával ještě za polskou Gdyni a jako mladý dva roky druhou ligu za Chomutov. Celkem naskočil do 187 prvoligových a do 122 druholigových utkání, ve kterých dohromady nastřílel 28 branek.
V Teplicích na sebe upozornil. Po příchodu do Českých Budějovic svůj potenciál ještě rozvinul. „Nejúspěšnější pro mě byla hned první sezona po příchodu. Chytil jsem se. Hrál jsem tenkrát ve velké formě, v té sezoně byl i nejvíc střílejícím záložníkem ligy a dostal pozvánku do reprezentace,“ vzpomíná Petr Benát, který na jihu Čech zažil povedené prvoligové sezony ve středu tabulky, dlouhá zranění obou kolen, ročníky bojů o záchranu i pád o soutěž níž.
„Na co asi nikdy nezapomenu, to byla sezona, kdy jsme v roce 2014 hráli s Táborskem o postup do první ligy. V posledním zápase to vypadalo jako pražské derby v malém provedení,“ pousmál se nad duelem, který jeho tým vyhrál 6:0. Na Soukeníku ho sledovalo sedm a půl tisíce diváků.
„To jaro jsme hráli pod ohromným tlakem a dokázali jsme vítězit i v zápasech, kdy se nám nedařilo. A líbilo se mi i to, jak s námi potom trenér Urban dokázal slavit dva dny v kuse,“ připomínal bouřlivé oslavy, které startovaly v kašně na náměstí.
Benát není konfliktní typ hráče, vycházel dobře i s dalšími trenéry. Nejlepší sezonu zažil pod Pavlem Tobiášem. Hrával i pod Františkem Ciprem nebo Pavlem Hoftychem. „A nerad bych zapomněl na současného trenéra Davida Horejše, který se vypracoval ve velmi vzdělaného a kvalitního kouče, a myslím si, že má velkou budoucnost,“ dodává Benát. Z dřívějších sezon pak zmínil Vlastislava Marečka. Ten ho jako mladého hráče vytáhl z teplického béčka a posunul do ligy.
Od roku 2008 ale oblékal převážně českobudějovický dres. A jižní Čechy mu přirostly k srdci natolik, že se tu rozhodl usadit. Hlavní důvod byl ten, že tady potkal svou životní lásku.
Rakousko neplánuje
Už několik sezon dostával zkušený záložník otázky na konec kariéry. Lidé se ho ptali, jestli nechce jít hrát třeba Rakouska a najít si v Čechách civilní zaměstnání jako řada jiných hráčů. A on odmítal i přesto, že by to pro něj mohlo být finančně zajímavé.
„Mám fotbal rád, a dokud jsem zdravý a mužstvu můžu něco dát, tak mě baví přijít ráno na trénink, do kabiny,“ říkal třeba před dvěma lety v rozhovoru pro MF DNES.
A potvrdil to i teď. S velkou pravděpodobností byl totiž českobudějovický dres tím posledním, který oblékl. Ve vyšších soutěžích určitě. „Potěšilo mě, že jsem dostal třeba nabídky jít hrát do druhé ligy nebo do několika týmů v nižších soutěžích, ale byl jsem vždycky zvyklý pracovat naplno a s mojí novou rolí si teď nedokážu představit, že bych někam jel na jeden trénink týdně a pak na zápas, to by mě asi nenaplňovalo, víc bych asi nezvládl,“ vysvětlil.
„Jít hrát někam pro zábavu? To je hlavně o partě. A být součástí jakéhokoliv týmu je pro mě otázka tréninků v týdnů a zápasů o víkendu,“ přidává, i když si vrátka úplně nezavírá.
Každopádně v profesionálním fotbale ho diváci mohli vidět v zápase proti Vlašimi naposledy. Hrál 14 minut. Teď začne novou kapitolu u českobudějovické mládeže, které se už dva roky věnoval vedle kariéry profesionálního sportovce. „A chci se tomu věnovat tak jako profi fotbalu. Naplno,“ ujišťuje Benát.
