Štěstí v práci. Termín, který hýbe světem moderního HR, není ve skutečnosti ničím novým. Vědci už na důležitost fenoménu poukazují dlouho. A závěry studií hovoří jasně: firmy, které dávají spokojenost zaměstnanců na vrchol svých priorit, zvyšují produktivitu práce, mají věrnější klienty a celkově jejich ziskovost stoupá.
Nedávná studie z univerzity v Oxfordu analyzovala průzkumy souhrnně čítající na dva miliony zaměstnanců v 82 tisících firmách z celého světa. Ukázalo se, že když spokojenost zaměstnanců vzroste o jeden bod na šestistupňové škále, zaznamená firma dvacetiprocentní nárůst přidané hodnoty odpracovaných hodin. Autoři studie navíc konstatují, že nejsilnější je spojitost mezi štěstím v práci a ziskovostí firmy u výrobních podniků.
Maličkosti dělají divy
Michal Šrajer, spoluzakladatel prestižní konference Happiness@Work nabízí jednoduchou inspiraci: „Pocit štěstí zaměstnanců lze navyšovat i zdánlivými drobnostmi, které nestojí ani moc času, ani příprav.“
Jednou z možností je například dopřát lidem větší samostatnost v rozhodování o vlastní pracovní době nebo je podpořit ve vnímání a rozvoji laskavosti. „Začít můžeme i tím, že lidem umožníme rozumět podstatě zaběhlých procesů. Často stačí, když je přeformulujeme lidským tónem namísto zkostnatělého úředního jazyka,“ pokračuje Šrajer.
Sílu zdánlivých maličkostí na letošní konferenci potvrdila i dánská expertka na štěstí v práci Arlette Bentzenová. Základem je podle ní nezapomínat, že kolegové jsou lidé, se kterými je přínosné budovat pěkné vztahy. „Po ránu se srdečně pozdravit, poděkovat si za spolupráci nebo oslavit zdárné dokončení projektu,“ poznamenává Dánka.
Nadměrný tlak nikam nevede
Jochen Menges, univerzitní profesor působící v Cambridge a Curychu, zdůraznil kontraproduktivitu silného tlaku a přetěžování zaměstnanců.
„Neustálý hon za vyšším výkonem a rychlostí, přidávání objemu práce, přebytek zadání bez jasných priorit, to vše lidi uvádí do stresu,“ vysvětluje. Dlouhodobě podle něj vede taková strategie jen ke ztrátě aktivních a motivovaných zaměstnanců. Místo silového a čistě kvantitativního přístupu by měly firmy spíše zapojovat lidi do rozhodovacích procesů a hlavně předávat firemní hodnoty.
Mentor a stratég firemních kultur David Vrba říká, že zaměstnanci mají zájem podílet se na projektech, které pomohou zlepšit okolí či rovnou svět. Chtějí znát a rozumět hodnotám svého zaměstnavatele a pracovat pro takového, s nímž se ztotožňují. Firmy, které do budoucna nenabídnou silnou vizi, budou z trhu podle Vrby konkurencí brzy vytlačeny.
„Manažerům doporučuji se soustředit na tři klíčové oblasti – umožnit lidem dosahovat výborných a zároveň smysluplných výsledků, budovat prostředí, v němž prosperují mezilidské vztahy, a usilovat o organizaci, v níž má každý jednotlivec prostor pro osobní růst,“ doplnil.
Jak strážník ke štěstí přišel
Téma štěstí v práci se může zdát jako něco privilegovaného, čemu se mají čas věnovat leda globální korporace. Takový předsudek boří svým příběhem šéf opavské městské policie Jiří Klein, ve svém týmu aplikuje principy svobodné firmy. „Pokud dáte lidem smysluplné proč, sami přijdou na to jak,“ říká policista.
Jde svým lidem příkladem, v terénu se ujímá stejných úkonů jako jeho podřízení. „Chválit, uznávat, oceňovat, toho není není nikdy dost. Já to dělám tak, že si každé ráno dám do pravé kapsy tři desetníky, a vždycky když někoho pochválím, tak si je předám do levé kapsy. Večer tam jsou všechny a vyplácí se mi to, protože nezapomínám ‚přistihnout‘ někoho, kdo dělá něco dobře. A podřízení si všimnou, že jsem si všiml,“ vysvětluje Klein.
Co na to Češi
V nedávném průzkumu zjišťovala poradenská firma LMC, jak jsou spokojeni pracovníci v tuzemských firmách. Polovina z nich uvedla, že je aktuální profese nenaplňuje. Obdobný podíl byl těch, kteří nejsou pyšní na svého zaměstnavatele. Možná překvapí zjištění LMC, že nejspokojenější jsou jak s prací, tak se životem lidé z nejmenších obcí. Naopak obyvatelé velkých měst častěji vyjadřovali nespokojenost.
Průzkum LMC JobsIndex tak hledal spojitost mezi životní úrovní a spokojeností v práci: 59 procent respondentů, kteří si chválí svou životní úroveň, jsou zároveň hrdí na společnost, kde pracují. Dá se tedy říci, že pokud jste šťastní v osobním životě, máte i lepší pravděpodobnost na spokojenost v práci.
Pokud chcete něco zlepšit okamžitě, řešení je „za oknem“. Podle údajů Evropské komise trávíme 90 procent svého času v interiérech. Místo přirozeného prostředí jsme obklopeni umělým osvětlením, zatíženi hlukem a vystaveni škodlivým látkám uvolňovaných především z nevhodného nábytku a podlah. Jednoduchým a efektivním způsobem, jak si pobyt na pracovišti zpříjemnit, jsou pokojové rostliny. Zeleň v kanceláři snižuje stres o 37 procent. Velice prospěšné jsou i procházky v zeleni. Zelená barva pomáhá k relaxaci, soustředění i výkonnosti. LMC radí i další dvě zásady z kategorie zdravého selského rozumu: větrejte a dbejte na kvalitní osvětlení. Bez dostatečně silného světla se nejen kazí oči, ale i zvyšuje hladina stresových hormonů a kortizolu.
Jak si můžeme pomoci sami
Pro zájemce o pokročilejší techniky pak Michal Šrajer doporučuje mindfulness a job crafting, psychologickou metodu Amy Wrzesniewski z univerzity v Yale. „Zaměstnanci by neměli jen pasivně čekat, až je firma učiní šťastnějšími. Zvládat svůj stres nebo si zlepšovat svůj životní styl pro nás přece nemusí zařizovat firma. To můžeme zvládnout každý sám,“ nabádá Šrajer.
Metoda job crafting lidem pomáhá pracovní aktivity přizpůsobit své osobnosti. Neznamená to, že když se nám nelíbí v práci, máme se hned poohlídnout jinde, po lepším. Právě naopak. Zůstat a pokusit se přizpůsobit své stávající místo tak, aby nám náplň práce lépe vyhovovala.
„Můžete například změnit přístup, jak o své práci přemýšlíte. Tím změníte i způsob, jak zvládáte jednotlivé úkoly,“ vysvětlovala na svých přednáškách Amy Wrzesniewski.
