ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Proč trvá vyřízení pojistné události ze životního pojištění i měsíce

  • 0
Výplatu pojistného plnění zdržuje papírová komunikace mezi pojišťovnami a ošetřujícími lékaři, kdy prostředníkem bývá pacient, tedy zákazník pojišťovny. Zrychlení nabízí zpřístupnění a sdílení dat, například propojením softwarů lékařů a soukromých pojišťoven.

Za nejslabší článek v celém procesu sjednávání životního pojištění stejně jako při vyřizování pojistného plnění z něj považuje ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec právě proces komunikace mezi lékaři zákazníků a pojišťovnami. „Když lékařům napíšeme o výpis ze zdravotnické dokumentace, někdy to trvá týdny i měsíce, než nám ho pošlou. A bohužel někdy ani nezareagují, a to ani na urgenci klienta,“ říká Švec.

Pojišťovna se proto snaží všelijak zrychlovat vyřízení povinné administrativy. Lékařům například posílá žádosti e-mailem, v komunikaci používá cloudové řešení, do kterého mohou lékaři dokumenty i pohodlně nahrávat, nebo využívá datových schránek.

„Dokumentace nám i tak chodí ve většině případů stále papírovou poštou, což celý proces zase prodlužuje. Na druhou stranu chápu, že jsou prostě přetížení a nemají moc času na administrativu,“ dodává Švec, podle kterého české zdravotnictví potřebuje digitalizaci jako sůl.

Digitalizaci se čeští pacienti nebrání

Někdy i měsíce trvající zajišťování dokumentů pro potřeby šetření pojistné události po úrazu nebo nemoci netěší ani samotné zákazníky pojišťoven. Často totiž ve vztahu lékař – pojišťovna fungují jako prostředníci. Ti osobně předávají formuláře od pojišťovny do ordinace lékaře a nazpátek.

Už i širší veřejnost proto dnes rozumí nutnosti využití moderních komunikačních technologií, a to i v případě přenosu informací mezi pojišťovnami a lékaři. To dokládají i výsledky aktuálního průzkumu České Insurtech Asociace provedeném agenturou Ipsos.

Podle něj by 73 procent respondentů se sjednaným úrazovým pojištěním uvítalo digitální a plně automatizovanou komunikaci mezi lékaři a soukromými pojišťovnami. Tedy bez nutnosti dokládání papírových potvrzení od lékařů, ať již svým finančním poradcům, přímo do pojišťovny nebo jejich odesílání poštou. Což se dnes k překvapení mnohých opravdu stále děje.

„Pacienti, respektive zákazníci pojišťoven, již nechtějí v jednadvacátém století běhat s papírovým formulářem sem a tam a ocenili by, kdyby celá komunikace probíhala digitálně a plně automatizovaně,“ říká k výsledkům šetření Jiří Vataha z České Insurtech Asociace.

Průzkum dále ukázal, že jen třináct procent dotazovaných by kvůli vyplnění formuláře pro pojišťovnu zašlo za lékařem raději osobně. A čtrnáct procent by dalo v takovém případě přednost komunikaci e-mailem, kdy formulář od pojišťovny přepošlou svému lékaři a vyplněný jej následně přepošlou zpět své pojišťovně.

„Výsledky průzkumu jasně naznačují, že poptávka po digitálních řešeních ze strany pacientů, respektive zákazníků existuje a je preferována,“ říká Vataha.

Sdílení dat mezi lékaři a pojišťovnami

Efektivnějším přístupem podle expertů může být zpřístupnění části dat pacientů soukromým pojišťovnám podobným způsobem, jako to dnes už třetím rokem bez problémů funguje u eNeschopenky, kdy lékař pomocí softwaru nebo ePortálu ČSSZ odesílá data o pracovní neschopnosti pacienta správě sociálního zabezpečení a zaměstnavateli.

„Nejde o žádný exces, v podstatě jde o změnu formy přenosu dat na plně automatický a zcela digitalizovaný přenos od lékaře do soukromé pojišťovny,“ vysvětluje Vataha.

Je to totiž právě lékař, kdo uchovává informace o stavu a léčbě pacienta od doby jeho první návštěvy kvůli úrazu nebo nemoci, v jejichž důsledku se dostal například do pracovní neschopnosti, případně následné invalidity. A jak upozorňuje Vataha, tyto informace se od lékaře do pojišťovny při šetření pojistné události tak jako tak již dnes dostanou. „V současné době ale jde o časově a finančně nákladnou formu komunikace,“ vysvětluje.

Podívejte se, na co vám letos přispěje vaše zdravotní pojišťovna

Proces by podle něj zrychlilo napojení pojišťoven na stávající softwarová řešení, případně vytvoření jiného komunikačního modulu, díky kterému by si, za předpokladu souhlasu pacienta a při zabezpečení a šifrování dat, vyměňovali lékaři automaticky se soukromými pojišťovnami informace o daném pacientovi, které jsou nutné jak pro vstup do pojištění, tak hlavně pro šetření pojistné události a případnou výplatu pojistného plnění.

Příklad dobré praxe podle pojišťoven

Pojišťovny uvádějí ilustrativní příklad pacienta s komplikovanou zlomeninou, která si žádá několikaměsíční léčbu. Již při zadávání diagnózy a způsobu léčby ošetřujícím lékařem do systému by informace o dočasné pracovní neschopnosti odcházela na sociální správu, k zaměstnavateli a současně i ke konkrétní pojišťovně, u níž má pacient sjednané připojištění pracovní neschopnosti.

Pojišťovna by tak začala obratem s šetřením pojistné události a k ruce už by měla k tomu pro ni důležité informace od lékaře. Pacient by nependloval s formuláři mezi ordinací svého lékaře a pojišťovnou, případně svým finančním poradcem. Propojení softwarů lékařů se soukromými pojišťovnami by celý proces výrazně zefektivnilo a v konečném důsledku ušetřilo časové i finanční náklady nejen pacientovi, ale i lékařům a pracovníkům pojišťoven, kteří mimo jiné papírová potvrzení stejně skenují a ukládají do digitálních archivů.

, pro iDNES.cz