Dana Honigová z Opavy pracovala dlouhá léta jako prodavačka. Když se objevily zdravotní problémy a ona už nemohla stát celý den za pultem, požádala o invalidní důchod. Byl jí přiznán invalidní důchod částečný, a aby mohla slušně žít, přivydělávala si úklidem. Jenže potíže se zhoršily.
„Mám vysoký krevní tlak, cukrovku, revmatickou artrózu, cévní problémy, takže už to nebylo nic pro mě, nemohla jsem zvedat těžké věci, nemohla jsem stát celý den na nohou, už to prostě nešlo,“ popisuje Dana Honigová. A tak si v roce 2011 požádala o zvýšení invalidního důchodu. Na základě lékařského posouzení jí Česká správa sociálního zabezpečení přiznala invalidní důchod druhého stupně s měsíční výplatou ve výši 8 200 korun.
U invalidních důchodů se každé dva roky přezkoumává zdravotní stav, aby se zjistilo, zda dotyčný ještě nárok na důchod má. A stejně tak to bylo u paní Honigové. V roce 2013 si ji pozvali na kontrolu. „Nevěřila jsem vlastním uším, pan doktor mi řekl, že můj zdravotní stav se zlepšil a že mi druhý stupeň invalidního důchodu odebírá,“ říká Dana Honigová. Namítala, že to není možné, že ona sama se cítí hůře, že má dnes daleko větší zdravotní problémy než před dvěma lety. „Posudkový lékař mi řekl, že v lékařských zprávách, které jsem přinesla, vidí, že jsem se uzdravila, a tím to pro mě mělo skončit,“ postěžovala si.
A tím to opravdu skončilo. Nejen pro posudkového lékaře, ale i pro paní Honigovou. Na základě lékařského posudku Česká správa sociálního zabezpečení snížila invalidní důchod z druhého stupně na stupeň první. V praxi to znamenalo o dva tisíce korun měsíčně méně. A to je docela dost peněz.
Podle expertů bylo posouzení chybné
Podle zkušeností odborníků případ paní Honigové není ojedinělý. „Poslední dobou máme s posudkovými lékaři špatné zkušenosti, oni jsou přestárlí, je jich málo a systém je před kolapsem,“ uvádí předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, z.s. Václav Krása a dodává: „ My tomu trošku nerozumíme, jak najednou ti lidé můžou být zdraví. Je přece jasné, že léty se zdravotní stav zhoršuje – nemůže se zlepšit.“
„Základním zdravotním problémem, pro který byl paní Honigové v minulosti přiznán invalidní důchod druhého stupně, byla žilní nedostatečnost, což znamená, že je vyloučeno, aby se její stav, oproti stavu v roce 2011 bez operace zlepšil. Pokud posudek v roce 2013 konstatoval zlepšení zdravotního stavu, tak takový argument je z medicínského hlediska nesmyslný a z hlediska právního tedy posudek nemůže být správný,“ konstatuje právník a bývalý lékař Mario Švehelka.
Paní Honigová proto navštívila jiného lékaře, který ji znovu vyšetřil. A s novou lékařskou zprávou šla znovu k posudkovému lékaři. A tentokrát uspěla, invalidní důchod druhého stupně jí byl znovu přiznán. Asi si myslíte, že tím příběh paní Honigové šťastně končí. Invalidní důchod II. stupně jí byl znovu přiznán a znovu jí budou vypláceny stejné peníze jako předtím. To si myslela i paní Honigová. Ale spletla se. „Přišel mi papír, že důchod mám sice pro druhý stupeň, ale peníze v odpovídající výši nepřišly, pořád mám o dva tisíce méně,“ podivuje se. Přestože se odvolávala a psala dopisy, nebylo jí to nic platné.
ČSSZ po třech letech změnila názor
O případ se začali zajímat redaktoři pořadu Černé ovce České televize a požádali Českou správu sociálního zabezpečení o vysvětlení. Za vše prý může novela zákona o důchodovém pojištění. „Ta říká, že těm, kterým náleží invalidní důchod před 1. 1. 2010 a proběhla tam lékařská prohlídka po roce 2011, pak výše invalidního důchodu náleží v dosahované výši, to znamená v té poslední výši, ve které byl důchod vyplácen,“ vysvětluje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová. Jenže tady je problém jinde, Česká správa sociálního zabezpečení vycházela z chybného lékařského posudku z roku 2013. Jednoduše řečeno, druhý stupeň invalidního důchodu neměl být tehdy paní Honigové vůbec odebrán.
„Posudkový lékař v odvolacím řízení zřetelně a jasně konstatoval, že posouzení z roku 2013 bylo zcela chybné, dokonce se zdá, že posudkový lékař jakoby zkoumal úplně někoho jiného, protože ve zprávě je popletená pravá a levá noha,“ potvrzuje Václav Krása.
Po více než třech letech ale Česká správa sociálního zabezpečení překvapivě změnila názor. „V případu paní Honigové se postupovalo nekomplexně, to jsme zjistili, když jsme na základě podnětu Černých ovcí nechali případ prošetřit, a skutečně, recenzí bylo potvrzeno, že paní je invalidní ve druhém stupni trvale od června 2011,“ uvádí mluvčí ČSSZ a dodává: „Česká správa sociálního zabezpečení vydá nové rozhodnutí a rozhodne o nové výši důchodu, paní Honigové se omlouváme, v co možná nejbližším termínu vydáme rozhodnutí a doplatek jí doplatíme.“
„Po vašem natáčení mi přišel dopis, kdy mi sociální správa sděluje, že mi důchod zvyšují na částku 8 800 korun, a že všechny peníze, které mi za ty tři roky dluží, doplatí, uzavírá Dana Honigová.
Pamatujte si
- Žádost o invalidní důchod může podat občan do 65 let věku z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který omezuje jeho schopnost uplatnit se na trhu práce. Musí ale splňovat dvě podmínky – posudkový lékař musí u něj jednak zjistit invaliditu (prvního až třetího stupně) a jednak musí získat potřebnou dobu pojištění. Ta se nevyžaduje pouze v případě, že invalidita vznikla úrazem či nemocí z povolání.
- Rozhodnutí o nároku na dávku vydá ČSSZ do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se prodlužuje o dobu pro posouzení zdravotního stavu žadatele (může činit až 45 dní), dále se může prodloužit též po dobu, po kterou se došetřují další rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj. Nicméně průměrná délka řízení o přiznání invalidního důchodu na konci června činila 64 dnů.
- O invaliditě nerozhoduje pouze samotná diagnóza. Invalidita je zákonem definována jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a je rozdělena do tří stupňů. Ztráta 35 až 49 procent pracovních schopností znamená první stupeň, 50 až 69 procent druhý stupeň a 70 procent a výše třetí stupeň invalidity. Při ztrátě pracovní schopnosti méně jak o 35 procent se invalidita neuznává a tím není splněna jedna z podmínek nároku na přiznání invalidního důchodu.
- Výše invalidního důchodu se skládá ze dvou složek, ze základní výměry – ta je stejná pro každého občana, v roce 2017 činí její výše 2 550 Kč měsíčně; a z procentní výměry – ta zohledňuje odpracované roky včetně dosahovaných výdělků za rozhodné období a stupeň invalidity. Je tedy možné, že občan, který získal více let pojištění a dosahoval vyšších výdělků, má vypočten invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve vyšší výši než občan s invalidním důchodem pro invaliditu vyššího stupně.
- Předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové možnosti poživatelů invalidních důchodů. Poživatelé všech tří stupňů invalidních důchodů tedy mohou využít svůj zbývající pracovní potenciál a podle svých možností pracovat.
- Samotné období pobírání invalidního důchodu se nepočítá do doby důchodového pojištění. To může negativně ovlivnit budoucí nárok na starobní důchod nebo jeho výši.
- Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím ČSSZ o invalidním důchodu, můžete se odvolat, přesněji řečeno podat námitky, a to do 30 dnů od doručení rozhodnutí. Námitky lze uplatnit buď prostřednictvím příslušné OSSZ, nebo je přímo zaslat na ústředí ČSSZ v Praze.
- Pokud nesouhlasíte ani s rozhodnutím, které bylo vydáno v námitkovém řízení, můžete podat soudní žalobu ke krajskému soudu. Pro účely soudního řízení posudek o invaliditě vypracovává posudková komise MPSV. Soudní přezkumy pro účely sociálního zabezpečení jsou pro účastníky řízení osvobozeny od soudních poplatků a není třeba právního zastoupení.
Zdroj: ČSSZ
