Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

Polovina evropských firem neřeší snižování emisí, i když je ohrožují

  • 3
Přestože většina evropských podniků přiznává, že klimatické změny se jejich byznysu dotknou, 53 procent z nich nemá stanovené žádné cíle, jak snížit svoje emise. Vyplývá to ze zprávy neziskové organizace CDP. Zároveň je však 76 evropských firem, které jsou v tomto ohledu světovými průkopníky, například L’Oreal.

Nezisková organizace CDP ve své výroční zprávě analyzovala přístup 859 evropských firem k životnímu prostředí. Více než polovina z nich nemá dosud stanovené cíle pro emise, které produkují. A třetina těch, které je mají, „nevidí“ dál než do roku 2025, píše CNBC.

Současně 76 společností z Evropy však jde celosvětově příkladem. Jsou mezi nimi taková jména jako L’Oreal, Unilever, Bayer a ING. Pochvalu od CDP dostaly také investiční fondy BNP Paribas, Candriam a Banque Postale. Jejich portfolio je totiž složené z cenných papírů firem, které se z 46 procent ocitly na seznamu těch nejlepších z hlediska snižování oxidů uhlíku. Podle zprávy vedou v evropském boji za udržitelnost životního prostředí francouzské podniky. 

Firmy k motivování používají také finanční bonusy. Zpráva CDP tvrdí, že 47 evropských firem nabízí vysokým manažerům odměny, pokud splní klimatické cíle. 

Nejlepší taška je žádná, říká expertka na udržitelnou ekonomiku

Ačkoli klimatické změny podniky ohrožují, podle 90 procent z nich také přinášejí nové příležitosti. Skoro polovina firem očekává zvýšenou poptávku po zbožím s nízkým obsahem uhlíku.

Evropské firmy loni snížily skleníkové plyny o objem rovnající se roční produkci emisí v Austrálii. Počet společností, které se snaží snížit své emise v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou, vzrostly o 65 procent.

Zpráva cituje viceprezidenta Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise, podle něhož bude nadcházející dekáda pro osud této planety rozhodující.

„Abychom naplnili cíle Pařížské dohody, potřebujeme triliony eur k navýšení kapacity obnovitelné energie, vývoji možností, jak skladovat přebytečnou energii, a dekarbonizovat ostatní části ekonomiky,“ řekl. „Sám veřejný sektor to neufinancuje, bude se muset víc zapojit i ten soukromý,“ doplnil.