Nejlepší taška je žádná, říká expertka na udržitelnou ekonomiku

  14:48
Každý rok se dostane do oceánů 8 milionů tun plastů. Plastový odpad znepokojuje i EU. Ta chystá směrnici, která by od roku 2021 zavedla zákaz plastových výrobků na jedno použití. „Ve snaze zachovat totální hygienický standard vozíme z Číny brčka z látek, o kterých nic nevíme,“ říká v rozhovoru Soňa Jonášová, která se mimo jiné zabývá i způsoby, jak se zbavit odpadů.
Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky

Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky | foto: Kateřina Šulová, ČTK

Utopíme se v odpadcích?
Pokud budeme předstírat, že odpady jsou vyřešeny, tak se to stane. A pokud se v odpadcích neutopíme, tak to, co ze skládek uniká do prostředí, nás tady velmi brzy nemile překvapí.

Co ze skládek do prostředí uniká?
V Česku je zhruba 180 skládek. Ukládá se tam většina odpadů a při rozkladu uniká metan, což je významný skleníkový plyn, o kterém se říká, že je minimálně 21krát horší než oxid uhličitý. V České republice hasiči zaevidovali loni zhruba 840 požárů související se skládkami, a tyto požáry znečišťují ovzduší. Navíc se kvůli nim zabírá zemědělská půda a dochází k úniku nebezpečných látek do podzemních vod.

Dobře, ale odpad je něco, co produkovat budeme, tak co můžeme udělat lépe?
Nejde o to nutit všechny třídit, ale v první řadě se zamyslet nad tím, jestli věc, kterou kupujeme, skutečně potřebujeme. Začíná to u maličkostí, jako jsou brčka a nákupní tašky, ale týká se to všeho. Jednou z největších položek, které sledujeme v analýzách odpadu, je textil. Ten patří k nejspotřebovávanějším statkům, nejméně se recykluje a neexistuje dostatek recyklačních technologií.

Soňa Jonášová

  • Zakladatelka a ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky, což je nevládní nezisková organizace, která se zaměřuje na inovativní environmentální management – jinými slovy se zabývá tím, jak ušetřit energii, vodu či dále využít odpady.
  • Absolvovala zemědělské inženýrství na brněnské Mendelově univerzitě a zajímá se o udržitelný rozvoj, produkci potravin, zemědělství či cirkulární ekonomiku.

Spousta lidí tvrdí, že textil nakupuje, ale pak ho dá na charitu, když už ho nepotřebuje...
Běžná praxe byla, že se textil vozil třeba do rozvojových zemí, ale ty už jsou také přeplněné. V posledním týdnu se na mě obrátily dvě firmy, které shromažďují textil, protože nemají odběratele a nevědí, co s tím textilem mají dělat. Navíc se kvalita textilu dlouhodobě snižuje. Oblečení po našich rodičích vypadá i po desítkách let pořád stejně, ale oděvy, které koupíme dnes, jsou po pár vypráních vytahané, změní barvu a pářou se. Věci, které si kupujeme, jsou módní záležitostí. A obyvatelé v rozvojových zemích potřebují především funkční věci, a ne několik průsvitných halenek s flitry a volánky.

Běžný člověk však asi nemá čas, možnosti ani prostředky nad tím takto přemýšlet.
Lidé si myslí, že péče o životní prostředí je drahá, ale ve skutečnosti je takový život levnější. Znamená to nakupovat jen to, co potřebujeme, a co si nemůžeme půjčit. Já sama si koupím to, co potřebuji, ale skutečně si té věci vážím a snažím se ji nosit. A to se týká i dalších věcí. Nevlastním kromě squashové rakety žádné sportovní vybavení. Když bych si jednou za čtyři nebo pět let koupila nové vybavení na lyže, utratila bych za to 12 tisíc, takhle si je každý rok půjčím za 12 stovek. Ušetřím za ty roky dvě třetiny ceny nových lyží a navíc nepotřebuji extra garáž, za kterou bych platila, a kde bych tyto věci musela uskladnit. A to jsou jen malé příklady. V každodenním životě je jich mnohem více.

My se můžeme snažit tady v Evropě, ale na druhou stranu, ta situace s odpadky je vážná především v jihovýchodní Asii…
To je typický argument ohledně znečišťování plastů v mořích – tedy říká se, proč my bychom se snažili, když všechny odpady do oceánů plují z deseti řek v Asii a Evropa nemá moc to změnit. Ale my jsme z Evropy dovezli velké řetězce a trend nakupovat módu. To je pro tamní obyvatele to západní a moderní. Když nastavíme jiný trend a ukážeme, že blahobyt znamená konzumovat méně a víc se orientovat na minimalismus, a tím nemyslím přísný minimalismus, ale skutečně si kupovat kvalitní věci a zapomenout na kvantitu, tak dokážeme ovlivnit i ostatní státy.

Textilní průmysl sice znečišťuje přírodu, ale to se neděje tady v Evropě...
Když slyšíme o znečištěných posvátných indických řekách plných několikametrové pěny z textilního průmyslu, tak si sice řekneme, že je to smutné, ale zároveň to omluvíme tím, že to jsou ty špinavé země. Ale my je děláme špinavými tím, že tam stěhujeme výrobu, protože je to levnější. Nechceme zaplatit reálnou cenu produktu. Kdyby někde v supermarketu viselo jedno tričko, na kterém by stálo – moje skutečná cena je 30 eur ve smyslu správného ohodnocení lidské práce, ohodnocení přírodních zdrojů a spotřeby vody a vedle toho by viselo tričko za pět eur, každý z nás si vezme to levnější. Jsme odpojeni od výrobního procesu a nedochází nám, že následky se brzy budou dotýkat i nás. Přece jen žijeme všichni na jedné planetě.

Když se podíváte na odpadky na asijských plážích a na svačiny dětí, podobají se. Tvoří je pečivo, jednotlivě zabalená sušenka, brčko, nápoj v plastu, není i tohle ten problém?
Vytvořili jsme si představu, že všechno, co je zabalené v plastu, je čisté, a proto dobré pro naše děti. V Evropě máme přísné standardy na uvádění plastových výrobků či elektroniky vzhledem ke zdravotní nezávadnosti a ochraně lidského zdraví na trh. Přitom v asijských zásilkových obchodech si můžeme objednat za euro nabíječku nebo cokoliv jiného, co nepodléhá žádné kontrole kromě celníků. Otevřeli jsme si trh pro nekontrolované výrobky, které nejsou atestované, a to samé se děje i s plasty. Ve snaze zachovat totální hygienický standard vozíme z Číny brčka z látek, o kterých nic nevíme. Přitom často, když si otevřete tričko ze zásilkových obchodů, tak ho musíte vyprat, protože zapáchá nebo se z něj dokonce osypete. Takže je zřejmé, že tak hygienicky čisté není.

PŘEHLEDNĚ: Vše o plastu. Jak vzniká, kde se používá, jak končí

Dnes bez plastu žít v podstatě nejde, ale jaký plast tedy používat?
Podle mě nelze jednoznačně říci, jaké plasty jsou nejhorší. Když úřady zakázaly látku BPA, tak tím otevřely trh novým materiálům. Ty zatím nejsou zakázané, protože o nich nic nevíme. To samé se stalo s bioplasty. Vznikla tady chiméra, že bioplasty jsou lepší. Ale bioplast je materiál, který je velmi podobný plastu, jen pochází z přírodních látek. A spousta bioplastů se tak moc podobá reálným plastům, že když je necháte v přírodě, tak tam budou téměř stejnou dobu jako běžný plast. Možná jsou ekologičtější na začátku, protože jsou z rostlin. Na druhou stranu je možné, že budou mít stejný dopad jako biodiesel, kdy je celá země pokrytá řepkou. Na českých polích už nevidíte motýly a včely, protože řepka a používání glyfosátů nám ničí přírodu. Kdyby na otázku, co je ekologičtější, byla jednoduchá odpověď, tak už se to dávno stalo.

To je asi něco podobného jako s igelitkami. Teď je řetězce nahrazují papírovými taškami, ale na jejich výrobu se spotřebuje hodně vody a lidé je většinou použijí jen jednou. Takže je to vždycky něco za něco.
My se v oblasti cirkulární ekonomiky snažíme na věci dívat z pohledu celého životního cyklu. Nejde jen o to, co je lepší teď v daný moment. Podívejme se třeba na životní cyklus zmíněné plastové tašky. Ze začátku je často efektivnější vytěžit ropu a vyrobit z ní jednorázovou plastovou tašku. Protože je plast lehce skladovatelný a lehký a má velmi efektivní přepravní vlastnosti. Takže do chvíle, než se prodá, je ekologičtější než papír. 

Otázkou potom je, co se s tou taškou děje na konci životního cyklu – tedy kolikrát ji vlastně použijeme, a zda ji recyklujeme. A to je otázka jednotlivce. Někdo použije plastovou tašku často jen na pár minut, aby přenesl nákup do auta a domů, a to samé děláme u té papírové tašky. Ale papír v Česku umíme velmi dobře recyklovat. Takže od této chvíle je z pohledu cirkulární ekonomiky papír ekologičtější. A navíc jsou papírové tašky zpoplatněné. Tím prodejci říkají zákazníkům, že by si měli rozmyslet, jestli tašku skutečně potřebují. Pokud se ptáme, jestli je lepší papírová, nebo plastová taška, tak nejlepší je žádná. Každý z nás má doma nějakou tašku, tak proč si nenosíme svoji.

Tak ono to není jen o plastech, ale jsou tu další věci denní spotřeby, jako třeba toaletní papír, jehož recyklace lidem připadá jednoduše nechutná, i když je dnes možné jej dokonale recyklovat, co s tím?
Lidé se na odpad skutečně dívají jako na něco špinavého a nechutného. Paradoxem je, že Čechům nevadí skládky, protože nejsou vidět, ale vadí jim spalovny, přitom skládky jsou mnohem horší než spalovny. Dnešní technologie dokážou odpadní látky v nejčistější formě vracet zpátky do oběhu. A právě z toaletního papíru vznikají takzvané čistírenské kaly, které zachytáváme v čistírnách odpadních vod. Ty bychom mohli označit nálepkou nechutné, nevzhledné a smradlavé. 

Ale je to materiál, který má neuvěřitelný energetický potenciál. Při zpracování kalů vzniká metan, který můžeme použít jako palivo a nahradit jím plyn, na který jezdí autobusy a auta ve městě, což je nejčistší možný způsob dopravy. Ten proces je tak sofistikovaný a dokonalý, že se zpátky do oběhu nevrátí něco, co byste tam mít nechtěli. Podporujeme elektrodopravu poháněnou energií z jaderných nebo hnědouhelných elektráren a považujeme to za čisté, přitom známe materiály, které jsou mnohem čistější a máme jich tady nevyčerpatelné množství.

Kde je potom tedy ještě další potenciál recyklace?
Co materiál, to jiný druh potenciálu. Třeba v ČR je velký problém levné skládkování a to je vlastně i důvod, proč recyklace nefunguje. Například skláři zpracují jen dvě třetiny skla, protože v některých oblastech je levnější jej odvézt na skládku než recyklovat. I když je vyhozený materiál, jako třeba sklo, velmi cenný. Když se člověk k tématu dostává hlouběji a sleduje ty souvislosti, tak se ptá, proč se stále diskutují skládky versus spalovny. Skládky jsou nejhorší způsob nakládání s odpadem a spalovny jsou až druhý nejhorší způsob. V České republice nemáme jen prosté spalovny, to jsou zařízení na energetické využívání odpadu, kdy z odpadu vytěžíme aspoň energii. Málokdo ví, že komunální odpad má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Mnozí argumentují, že když se nebude skládkovat, bude se spalovat, ale ono se bude i víc recyklovat. Potenciál je tedy jak v recyklaci materiálů, které se dnes skládkují, tak i v energii, kterou často mají.

  • Nejčtenější

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

16. března 2024

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě...

Výrazně zpomalte rychlovlaky, vzkazují obce k nové trati. A koleje chtějí skrýt

12. března 2024

Postavte rychlotrať v tubusu, a nebo na ní výrazně snižte rychlost. Tak by se daly zjednodušeně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pořád Big Mac, ale už spíše Big Tech. Co ukázal výpadek u fastfoodového obra

16. března 2024

Když McDonald’s ve 40. letech minulého století poprvé otvíral, zákazníci vybírali menu z papírových...

Soláry, kam se podíváš. Elektrárnám dochází místo, musí být kreativní

17. března 2024  10:52

Elektřina ze slunce bude podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) v příštích několika...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kofola sáhla do svého loga. Nově v něm bude hranaté srdce

13. března 2024  13:48

Nápojářská skupina Kofola po devíti letech sáhla k úpravě loga. Ikonický lísteček lékořice na svých...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Japonsko už nemá záporné úroky. Centrální banka po 17 letech zvýšila úrokovou sazbu

19. března 2024  6:37

Japonská centrální banka v úterý dle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných úroků....

Cena elektřiny bude příští rok nižší než letos, říká analytik Matoušek

19. března 2024

Premium Dobrá zpráva: v příštím roce bude celková cena elektřiny nižší než v tomto roce. Ta méně dobrá zní,...

Irové svolili k nemyslitelnému. Na trh začali dodávat whiskey s příchutěmi

19. března 2024

Ochucené whisky vyrábějí palírny ve Spojených státech i Kanadě již několik desítek let a nejsou tak...

Musk přiznal užívání ketaminu. Je v zájmu investorů, abych pokračoval, tvrdí

18. března 2024  21:48

Miliardář Elon Musk v rozhovoru s bývalým moderátorem CNN Donem Lemonem přiznal, že užívá ketamin....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...