Vzdělání žen přinese rozvojovým zemím desítky miliard dolarů, tvrdí fond

  18:18aktualizováno  18:18
Sto třicet milionů dívek po celém světě nemá možnost chodit do školy. Přesto to málokdo vnímá jako jeden z hlavních globálních problémů. Existují přitom důkazy, že vzdělávání dívek je tou nejlepší investicí přispívající k růstu hospodářství, ke zlepšování vzduchu, který dýcháme, ke snižování rizika násilných konfliktů a k vylepšování veřejného zdraví.

Nejznámější bojovnicí za právo dívek na vzdělání je Pakistánka Málala Júsufzaj. | foto: Reuters

Kdyby všechny dívky mohly dvanáct let studovat, země s nízkým a středním příjmem by na tom ročně vydělaly 92 miliard dolarů, píše pro server Quartz Farah Mohamedová, šéfka fondu Málala. U vzdělaných žen je také menší pravděpodobnost mladistvého sňatku a nákazy virem HIV. Mají větší šanci mít zdravé a vzdělané děti.

Americká nezisková organizace The Brookings Institution míní, že středoškolské vzdělávání dívek je nejlepší a nejefektivnější zbraní proti klimatickým změnám. A země, která umožní vzdělání všem svým dětem, sníží podle Mohamedové riziko válečného konfliktu na polovinu.

Fond Málala

Zakladatelkou je dnes dvacetiletá Pakistánka Málala Júsufzaj. Ta začala za vzdělávání dívek bojovat v 11 letech. V patnácti přežila atentát Talibanu. Poté společně se svým otcem založila vlastní fond. V roce 2014 dostala Nobelovu cenu za mír a ve svých tehdejších 17 letech se tak stala nejmladší laureátkou tohoto ocenění. Nyní se svou rodinou žije ve Velké Británii, kde na univerzitě v Oxfordu studuje filozofii, politiku a ekonomiku. Stále bojuje za právo dívek na vzdělání.

Příběhy dívek, které šéfka fondu Málala při svých cestách po světě viděla, potvrzují to, co tvrdí mnohé studie: vzdělané ženy přispívají k vylepšování jejich komunit i zemí. 

Šestnáctiletá Sydney žije v domorodé komunitě v mexickém státu Oaxaca. Dívky v Mexiku mohou chodit do školy, ale polovina z nich ji nedokončí, často kvůli těhotenství nebo brzkému sňatku. Když Sydney dosáhla věku středoškolačky, její dědeček očekával, že se stejně jako její matka a babička vdá a odejde z domu. Ale dívka měla jiné plány. Chtěla zůstat ve škole, pak jít na univerzitu a stát se první dětskou lékařskou ve svém městě.

Bitvu se svou rodinou a kulturními normami nakonec vyhrála a nyní v místním rádiu hovoří o vzdělávání a rovnosti dívek. Posluchačům vypráví, že ekonomicky nezávislé ženy jsou lépe připravené na péči o svou rodinu a jsou pro svou komunitu užitečné. 

Příběh Aminy a Sydney

Farah Mohamedová popisuje jiný příběh z Nigérie. Školní léta dnes dvacetileté Aminy poznamenal strach z války. Dívka žije na severu země, kde extremisté ze skupiny Boko Haram pravidelně unášejí školačky. Některé z nich utekly nebo byly díky vládním vyjednavačům propuštěny. Mnoho z nich si ale muselo vzít své únosce nebo začít bojovat po boku radikálů. Některé byly prodány do otroctví nebo zabity.

V regionu, kde Amina žije, je plnění školní docházky odznakem extrémní odvahy. Přesto dívka nakonec dokončila střední školu. Jejím nejoblíbenějším předmětem je chemie a ona doufá, že bude moci studovat na vysoké škole a stát se učitelkou. Už v tom má nějakou praxi - několik let ve své komunitě doučuje dívky číst a psát. Mluví s nimi také o tom, jak si udržet reprodukční zdraví, což je zde jinak tabu.

Dívky jako Amina a Sydney působí tam, kde jejich vlády selhaly. Asi nepřekvapí, že země s nejvyšším počtem dívek mimo školu jsou zároveň státy, které nejméně investují do vzdělávání.

Pětina rozpočtu do vzdělání? Málokde

UNESCO doporučuje vládám rozvojových zemí, aby na vzdělávání dávaly pětinu ročního rozpočtu. Většina z nich ale tohoto čísla nedosáhne. Ani jedna z devíti nejlidnatějších zemí na jižní polokouli nezvýšila za poslední dva roky výdaje na vzdělávání, i přesto, že se opakovaně zavázaly dostat do roku 2030 všechny dívky do školy.

Miliony Američanů neumějí číst a psát. Negramotnost ničí celé generace

Nigérie je nejbohatší africkou zemí, ale zároveň státem s největším počtem dívek mimo školní docházku. Tamní vláda za poslední tři roky snížila výdaje státního rozpočtu na vzdělávání z devíti na šest procent. Také Mexico si v letošním rozpočtu utahuje opasky a výdaje na školy se zmenšily o čtyři procenta. 

Na vině ale není jen porušování slibů ze stran rozvojových zemí. Problém je také to, že poslední dva roky vysychají zdroje pomoci od vyspělých zemí.

UNESCO odhaduje, že v roce 2020 bude na světě 40 milionů volných pracovních míst. Nebude ale dost kvalifikovaných lidí, kteří by na ně mohli nastoupit. Dnes tvoří 76 procent světové pracovní síly muži. A ze všech žen je zaměstnáno jen 46 procent.

Autor:

Nejčtenější

Scala startuje na 370 tisících. Škoda chce Čechům nabídnout bohatou výbavu

Škoda Scala

Škoda v pátek startuje prodej svého nového vozu. Základní provedení modelu Scala s benzinovým agregátem 1,0 TSI/70 kW s...

Češi usilovně třídí, recyklaci PET lahví však bojkotuje „rukávek“

Smršťovací fólie na PET lahvích obsahuje chlor. Proto bez odstranění takzvaného...

Češi patří v Evropě v třídění PET lahví mezi lepší spotřebitele, zpět se těchto lahví vybere osm z deseti. Některé...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových

V Penny Marketu přestali nabízet jednorázové igelitky, v nabídce mají například...

Řada lidí si raději než igelitku koupí v obchodě tašku z papíru. Od pokladny pak odchází s dobrým pocitem, že jsou...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Další z rubriky

Big Mac už výhradně nepatří McDonald’s, firma v EU přišla o ochranu

McDonald’s

McDonald‘s prohrál spor o ochrannou známku značky Big Mac s irskou sítí fastfoodů Supermac’s. Na základě rozhodnutí...

Kávě možná zvoní umíráček. Hrozí jí vyhynutí i zdražování, varují vědci

Kávová zrna

Změny světového klimatu společně s odlesňováním a nemocemi mohou zapříčinit vyhynutí až šedesáti procent druhů...

Nigérie, Egypt, Bangladéš i Polsko se staly líhněmi dolarových milionářů

Ilustrační snímek

Ekonomické supervelmoci jako Spojené státy americké, Čína a Japonsko jsou možná domovem největšího počtu boháčů. Když...

Najdete na iDNES.cz