„Tento negativní vývoj meziroční inflace v eurozóně je dána především poklesem cen energií (- 6,3 procenta oproti poklesu 2,6 procenta v listopadu), zatímco ceny potravin, alkoholu a tabáku zůstávají zhruba na stejné úrovni,“ uvádí ve své strohé středeční zprávě evropský statistický úřad Eurostat.
Stabilní zůstaly v posledním měsíci loňského roku i ceny neenergetického průmyslového zboží. U služeb Eurostat předpokládá, že definitivní údaje za prosinec ukážou růst cen o 1,2 procenta, což je v porovnání s předchozím měsícem stabilní hodnota. O měsíc dříve, tedy v listopadu, byla celková meziroční inflace v eurozóně podle Eurostatu na úrovni 0,3 procenta.
Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka může mít deflace v eurozóně delšího trvání a postupně se rozšířit i do ČR. „Ještě se nestačily zcela projevit propady ropy posledních měsíců. Zároveň díky příznivým klimatickým podmínkám v loňském roce klesají a budou klesat ceny potravin,“ říká Marek.
Pokud ceny nerostou, lidé odkládají nákupy
Pokud by začaly ceny stagnovat i v Česku by byla to nepříjemná zpráva především pro Českou národní banku, která se devizovou intervencí z předloňského listopadu snaží deflaci zabránit. Hrozí totiž, že lidé i firmy přestanou i při nízkých cenách nakupovat a čekají na ještě větší propad cen. To negativně ovlivní celou ekonomiku.
„U nás se už projevovaly určité negativní efekty deflace. Lidé odkládali nákupy automobilů a jiného zboží dlouhodobé spotřeby a podobně se chovaly i firmy. Hrozí, že by se tento způsob chování mohl vrátit, což by nás mohlo výrazně zpomalit v růstu HDP nebo dokonce vrátit do recese,“ varuje Marek.
V loňském roce eurem platilo 18 zemí, od 1. ledna společnou měnu používají také v Litvě. V deflaci byla eurozóna naposledy v roce 2009, v červnu toho roku byla inflace na úrovni -0,7 procenta.
