Nikdo letos nezbohatl o tolik jako zakladatel Amazonu Jeff Bezos.

Nikdo letos nezbohatl o tolik jako zakladatel Amazonu Jeff Bezos. | foto: AP

Byznys letos ovládli Bezos s Ortegou, pád potkal Winterkorna se Slimem

  • 1
Svět má za sebou zajímavý rok 2015, který byl poměrně bohatý i na změny v nejvyšších patrech globálního byznysu. Server iDNES.cz proto vybral pomyslnou trojici těch, kteří se v nějakém ohledu výrazně posunuli vzhůru, a také tři podnikatele či manažery, jimž se v tomto roce nedařilo.

Jeff Bezos Zbohatl o 32 miliard dolarů

Žádný světový byznysmen nezhodnotil své jmění během roku 2015 tak jako zakladatel a 18procentní majitel internetového obchodu Amazon. Díky dobrým obchodním výsledkům i rozvíjejícímu se odvětví cloudu stouply akcie od začátku roku na více než dvojnásobek. To pro Bezose znamenalo přifouknutí jmění o 32 miliard dolarů (přes 790 miliard korun) a postup na miliardářském žebříčku Bloombergu o devět příček až na současné čtvrté místo.

Jeff Bezos před raketou New Shepard

Ačkoli se v podobných žebříčcích vždy mluví o do jisté míry virtuálních penězích, Bezos je letos dovedl i poměrně slušně zhmotňovat. V létě totiž prodal přes milion svých akcií Amazonu, což mu vyneslo hotovost ve výši více než půl miliardy dolarů. Tedy výrazně více než prodeje stejných objemů v minulých letech.

Ačkoli je to událost nejspíše spadající pod rozlišovací schopnosti jedenapadesátiletého Bezose, Amazon v uplynulém roce výrazně zvýšil svou přítomnost i v Česku. A to tím, že se s přibližně ročním zpožděním otevřelo obří logistické centrum ve středočeské Dobrovízi (více zde).

Amancio Ortega Na chvíli nejbohatším ze všech

Další kometou mezi miliardáři byl v roce 2015 devětasedmdesátiletý zakladatel firmy Inditex, pod kterou patří oděvní značky Zara, Bershka, Pull&Bear nebo Massimo Dutti.

Amancio Ortega, šéf módního domu ZARA

Španělskému podnikateli se díky poptávce po takzvané rychlé módě podařil kousek, kterým se před ním mohl pyšnit opravdu málokdo - na (byť jen krátkou) chvíli vystrnadil z prvního místa žebříčku nejbohatších lidí podle časopisu Forbes stálici Billa Gatese.

Inkriminovaný moment podle Forbesu nastal v pátek 23. října po zahájení obchodování na madridské burze, na které je Inditex kótovaný. Když totiž akcie dosáhly hodnoty 33,99 eura za kus, znamenalo to, že Ortegovo jmění činí 80 miliard dolarů a nikdo jiný v tu chvíli nemá více.

Tento primát mu ale nevydržel ani celý jeden obchodní den. Když později klesla cena akcií na hodnotu 33,80 eura, vrátil se na první příčku žebříčku miliardářů opět zakladatel Microsoftu (více o Ortegově postupu žebříčkem čtěte zde).

Reed Hastings Akcie Netflixu rostly nejrychleji

Zakladatel a šéf streamovací televizní služby Netflix dostane příští rok již poněkolikáté v řadě nižší plat. Zoufat si ale rozhodně nemusí. Jelikož cena akcií Netflixu v roce 2015 vzrostla o více než 140 procent, což je nejlepší výsledek z elitního klubu sdruženého do indexu S&P500, bude mít Hastings mnoho příležitostí vybrat si to zpět na opčním akciovém programu.

Spoluzakladatel a šéf firmy Netflix Reed Hastings.

Zatímco na Hastingsův plat poputuje příští rok podle Bloombergu 900 tisíc dolarů, opční program má štědřejší limit 19 milionů.

Pětapadesátiletého podnikatele navíc může těšit další prosazování jeho vize, která čím dál častěji ukrajuje z koláče klasickým televizím. Nebo to, že se zatím podle hospodářských výsledků vyplácí taktika sázet na původní tvorbu a natáčet vlastní seriály.

Carlos Slim Helú Jmění se mu smrsklo o HDP Kyrgyzstánu

Muž, který se kdysi pyšnil i titulem „nejbohatší ze všech“, zažil krušný rok. Jeho telekomunikační firma America Movil narazila v Mexiku na regulátory a byla donucena sdílet svou infrastrukturu s konkurenty. To velmi oslabilo její tradiční pozici hegemona a spolu s dalšími nepříznivými okolnostmi vedlo k výraznému poklesu hodnoty akcií.

2. Carlos Slim Helu (Mexiko). Výše majetku: 83 miliard USD. Zdroj bohatství:...

Slim, který vlastní majoritní podíl ve firmě, tak podle žebříčku Bloombergu na papíře zchudl o necelých 20 miliard dolarů. Tedy zhruba o tolik, kolik činí hrubý domácí produkt středoasijského Kyrgyzstánu - země s pěti a půl miliony obyvatel.

I po tomto zeštíhlení má ale Slimovo jmění stále hodnotu 52,8 miliardy dolarů. Zůstaneme-li u přirovnání ke státům, převyšuje třeba ekonomickou produkci patnáctimilionové Kambodži.

Martin Winterkorn Oběť Dieselgate

V letech 2013 a 2014 generálního ředitele největší německé automobilky magazín Forbes řadil mezi šedesátku nejmocnějších lidí světa. Jeho pozice na jaře ještě posílila, když v interním mocenském sporu porazil korporátního patriarchu Ferdinanda Piëcha (více zde). V roce 2015 pod jeho vedením také koncern Volkswagen poprvé předstihl Toyotu a stal se největším výrobcem aut na světě.

Martin Winterkorn už vyčerpal svůj čas u Volkswagenu. O žádných podvodech s...

V září ale Americká agentura pro ochranu životního prostředí odhalila u vozů značky Volkswagen speciální software, díky němuž mohou obejít předpisy na množství vypouštěných emisí. A odstartovala tak aféru roku, která vedla k hrozbě tučné pokuty, výraznému pádu akcií VW, omluvám nebo stahování vozů k opravě (všechny články o skandálu najdete zde).

Tuto situaci nemohl Winterkorn, který dříve vedl právě vývoj a podle expertů o emisním „zlepšováku” musel vědět, ustát. Sám tak rezignoval pár dní po vypuknutí skandálu a opustil šéfovskou sesli, kterou okupoval od roku 2008 (více zde).

Jack Dorsey Začátek splaskávání start-upové bubliny?

Na první pohled se může zdát, že Jack Dorsey prožil dobrý rok. Vrátil se do čela Twitteru, který před lety spoluzakládal. Svou druhou firmu Square specializující se na platby mobilním telefonem přivedl na burzu. Bližší pohled ale ukazuje, že jeho firmy prožily těžký rok. Akcie Twitteru od chvíle, kdy se vrátil do šéfovského křesla klesly o třetinu.

Fiaskem potom skončil listopadový vstup Square na burzu. Hned první den veřejného obchodování sice poslal titul o víc než čtyřicet procent nahoru, na hodnotu, kde se drží dosud. I tato tržní kapitalizace (okolo 4,2 miliardy dolarů) je ale výrazně méně, než na kolik start-up předtím ocenili skrze odkupy podílů soukromí investoři rizikového kapitálu (dle Wall Street Journalu činila valuace firmy po posledním investičním kole v srpnu 2015 přibližně 6 miliard dolarů).

Spoluzakladatel a šéf firem Twitter a Square Jack Dorsey.

Protože poměry ve start-upovém světě se rychle mění, může být Dorsey příští rok klidně vítězem. Temnější z možností ale zároveň je, že neúspěch Square je pouze prvním signálem předznamenávajícím kolaps celého start-upového ekosystému.

Ten byl totiž v posledních letech výrazně přiživován právě investory, kteří do něj vkládali levné peníze, jimiž trh překypoval. Po prosincovém navýšení úrokových sazeb amerického Fedu (více zde) může ale začít jejich odliv.

Zároveň neúspěch primární emise Square může působit jako memento - právě veřejná nabídka akcií je totiž v životopise start-upů chvílí, kdy mají předešlí investoři zhodnotit vložené peníze. A ne o ně (byť třeba jen na papíře) přijít, jako se stalo v případě Square.

Se vstupem na burzu přitom kvůli této obavě otálejí i obři, jejichž valuace je ještě násobně vyšší. A stejně jako má Square a koneckonců i Twitter problémy s monetizací svých produktů, mají v současnosti velmi oceňovaní Uber či AirBnB zase velké problémy s legislativou a hned na několika trzích se potýkají se soudními zákazy činnosti.