Záměr vysvětlil pro německý nedělník Welt am Sonntag a včera na něj reagovala také kancléřka Angela Merkelová.
"Naše dnešní nástroje nejsou dostatečné,“ připustila Merkelová, podle níž Evropská unie potřebuje být lépe připravena reagovat na spekulanty na finančních trzích, kteří společnými obřími investicemi hýbou cenami státních dluhopisů, jež jsou životně důležité pro financování státních rozpočtů.
Investoři v uplynulých týdnech Řecku příliš nevěřili a země, která si letos potřebuje půjčit v přepočtu ještě 1 400 miliard korun, musela proto platit více na úrocích. Tím se dále zadlužovala a eurozóna v čele s Německem a Francií se různými prohlášeními stále snažila investory uklidnit a rizikovou přirážku u Řecka snížit. To se jim povedlo i včera, po oznámení možného založení evropského měnového fondu.
"Evropská komise je připravena vznik takového evropského nástroje, který by pomohl členům eurozóny, navrhnout," řekl deníku Financial Times Deutschland eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
ECB se vznik nové instituce nelíbí
Proti záměru se ozval jeden z členů bankovní rady Evropské centrální banky, která by tak přišla o část své práce. "Vytvoření takového fondu by mohl být začátek velkého přerozdělování financí uvnitř Unie, které by bylo velmi nákladné a vysílalo by špatné příklady," uvedl Jürgen Stark.
Kritiků má ovšem navrhovaný krok dost i z řad jiných institucí a ekonomů. Zaklínají se hlavně tím, že by země, které se nestaraly o stav své státní kasy, dostaly špatný příklad. Jinak řečeno, s vyhlídkou na pomoc od evropského měnového fondu by se přestaly bát, že mohou zkrachovat, a zadlužovaly by se dál.
Podobně diskriminační by to bylo vůči státům, které všechna kritéria pro evropskou měnu plní, a tím třeba jejich ekonomika neroste tak rychle. Příliš nadšený z návrhu není ani český ministr financí Eduard Janota. "Jsem v této věci zdrženlivý," uvedl včera s tím, že se více detailů probere příští úterý, kdy se sejde rada ministrů financí Evropské unie.
Ať přispívá ten, kdo porušuje pravidla
První myšlenka na vznik evropské obdoby MMF se objevila v polovině února v týdeníku Economist, kde ji nastínili Daniel Grosz mozkového trustu CEPS a Thomas Mayer z Deutsche Bank.
Podle nich by ovšem měla být pravidla fondu sestavena tak, aby do něj přispívaly jen země, které poruší pravidla pro euro. V EU je v současnosti stanovena hranice celkového dluhu na 60 procent HDP a státy eurozóny by ročně platily do fondu například jedno procento z objemu nad tuto hranici. Stejné by to bylo v případě ročního deficitu.
