Centrální bankéři pod vedením Bena Bernankeho se snaží ochránit americkou ekonomiku od plošného propadu cen, který by zpomalil už tak zmrzlou ekonomiku a přinesl by víc nezaměstnaných. Naposledy tento nástroj použila japonská centrální banka v devadesátých letech.
Výrazné snížení úroků ekonomové předpovídali. "Blízko nule, tedy za zhruba patnáct procentních bodů (0,15 %), se krátkodobé státní dluhopisy obchodovaly ještě před snížením sazeb," říká Valentin Hofstätter z rakouské centrály Raiffeisenbank.
Fed dal snížením krátkodobé sazby na nulu komerčním bankám najevo, že mají štědře poskytovat úvěry. Jenže zůstává nevyslyšen, banky peníze hromadí a klientům nepůjčují. Tato situace bývá označována jako impotence centrální banky.
"Ekonomika se nachází ve stavu, kdy na změny sazeb nereaguje," vysvětluje ekonom Evžen Kočenda z CERGE. "Centrální bance nic jiného nezbývá, než sazby snižovat. A vedle toho důsledně regulovat a dohlížet na sektor komerčních bank, aby podpořila důvěru v pravdivost vykazování výsledků a stavu bank," dodává Kočenda.
Ve snaze napumpovat do ekonomiky nové peníze dokonce Fed ohlásil, že bude od bank za určitých podmínek odkupovat státní dluhopisy, které sám vydal. To znamená, že splatí vlastní půjčku. "Zaplatí to z nově vytištěných peněz. Z krátkodobého hlediska to pomůže, ale pak to povede k masivní inflaci," dodává Hofstätter.
S financováním dluhopisů pomáhají Fedu i investoři. Přesto, že jsou výnosy z amerických státních dluhopisů extrémně nízké, houfně je nakupují. Situace je dokonce tak dramatická, že minulý týden se výnos tříměsíčních poukázek v jednu chvíli ocitl v záporných číslech.
Znamená to, že investoři byly ochotni státu platit za to, aby si od nich půjčil. Není to tak absurdní, jak se na první pohled zdá. "Projevuje se obava z toho, co bude. Pokud by nastal pokles cen v ekonomice (deflace), může být i mírně záporný výnos atraktivní," vysvětluje ekonom ČSOB Jan Bureš.
Nastane bod zlomu?
Kdy dojde ke zlomu a na trhu se obnoví důvěra jak mezi bankami, tak směrem ke klientům, to nikdo přesně nedokáže říct. Ekonom Nicolas Veron z belgického Institute Bruegel si myslí, že problémem většiny bank není nedostatek důvěry, ale jejich strach z toho, že nesplní své střednědobé závazky.
Od začátku roku 2007 odepsaly banky ve světě bilion dolarů a samy si netroufnou odhadnout, jaké další špatné investice se skrývají v jejich majetku. Jak uvedl pro Financial Times bývalý japonský centrální bankéř Teizo Taya: "Nemyslím si, že si banky začnou mezi sebou půjčovat. Budou příliš zaměstnané odepisováním svých špatných úvěrů."
Kroky Fedu uspíšily snižování sazeb Evropské centrální banky a očekává se, že v nich bude pokračovat. Dnes je sazba na 2,5 procenta.
