Podle jejích nejnovějších výsledků se stále zvyšuje dominance malého počtu velkých společností v celosvětovém potravinovém řetězci. Toho dosahují stále rostoucím zpracováváním obrovského množství dat i nasazením umělé inteligence. Informaci přinesl britský portál The Guardian.
I obchodování se zemědělskými komoditami se řídí podle podobného vzorce. V roce 2020 ovládalo trh v hodnotě půl bilionu dolarů pouhých deset obchodníků s komoditami.
Ceny potravin v posledních měsících prudce vzrostly poté, co trh narušila válka na Ukrajině i pokračující dopady pandemie. To odstartovalo prudký nárůst zisků klíčových obchodníků s komoditami stejně jako producentů obilí.
Roste také Čína
Podle nejnovější 141stránkové zprávy skupiny ETC zveřejněné ve čtvrtek se do popředí poprvé dostávají také čínské společnosti. Například státní společnost Cofco se nyní stala druhým největším obchodníkem se zemědělskými komoditami na světě ohlásila tržby ve výši 134 miliard USD (3,1 bilionu Kč). Tabulce vévodí americká společností Cargill, která v roce 2020 utržila něco málo přes 100 miliard USD (2 biliony Kč).
Inflace se nejvíce promítá do cen potravin. Ty trápí nejen rozvojové země |
Další velký hráč, americká nadnárodní korporace Archer-Daniels-Midland (ADM), měla podle posledních údajů, z nichž zpráva vychází, v roce 2020 tržby ve výši 64 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Špatně si nevedla ani Syngenta, původně švýcarská společnost vyrábějící osiva, pesticidy a biotechnologie. Tu nyní prostřednictvím společností Sinochem a ChemChina vlastní čínská vláda. Skupina v roce 2020 kontrolovala přibližně čtvrtinu světového trhu se zemědělskými chemikáliemi s tržbami ve výši 15 miliard USD (351 miliard Kč). To je například mnohem více než její nejbližší konkurenti, němečtí Bayer a BASF.
Společnost ETC Group rovněž poukázala na rostoucí zájem o potravinářský byznys ze strany Blízkého východu. Zpráva například uvádí, že nedávný prodej 45 procent akcií jedné z největších světových komoditních firem Louis Dreyfus státnímu holdingu ve Spojených arabských emirátech, je signál, že se bohaté země v současnosti snaží zajistit si vlastní potravinovou bezpečnost pomocí provozů v zahraničí, aniž by braly ohled na udržitelnost či tamní potravinovou soběstačnost.
Velká moc mála lidí
„Rostoucí tržní dominance malého počtu společností je znepokojující,“ říká Jim Thomas ze společnosti ETC Group. Dodává, že problém je aktuální zejména v době vysokých a nadále rostoucích cen potravin, narůstající klimatické krize a krize biodiverzity. „Moc nad globálním potravinovým systémem se soustřeďuje ve velmi malém počtu rukou,“ obává se.
K dalšímu upevnění moci těchto firem přispívá i rostoucí digitalizace, která umožňuje společnostem vyhýbat se transparentnosti, automatizovat transakce a ovlivňovat poptávku spotřebitelů. Varoval také, že zemědělci přijdou o půdu, protože se ve stále větším počtu zemí začínají prosazovat robotické technologie.
„V poslední době došlo k rozsáhlé digitální restrukturalizaci komerčního potravinářského systému včetně umělé inteligence, robotů, dronů nebo blockchainu,“ říká Thomas. „Mezi naše největší obavy taky nyní patří manipulace se zákazníky, odebírání rozhodovacích pravomocí zemědělcům i nahrazování a algoritmické ovládání pracovníků potravinového řetězce,“ varuje.
Potravinářské společnosti naopak argumentují, že využívání těchto technologií jim umožňuje daleko větší efektivitu. Spotřebovávají tak méně cenných zdrojů, jako jsou voda, hnojiva nebo pesticidy, a zefektivněním provozů tak snižují podle The Guardianu náklady pro spotřebitele.
