„Je to pozitivní krok ke krátkodobému zotavení, z dlouhodobého hlediska jsou však škrty v rozpočtu nepřijatelné,“ komentoval Evropský parlament ve čtvrtek návrh na nový rozpočet EU ve svém prohlášení. Jenže společně s rozpočtem přitom zároveň stojí i padá fond obnovy po koronaviru, na kterém se v uplynulých týdnech evropští státníci dlouze domlouvali.
Zákulisí summitu EU. Byl to souboj šetřivých států proti Jihu, říká Babiš |
Parlament tak v podstatě pohrozil, že čtyřdenní úsilí zástupců členských zemí přijde vniveč. „Fond obnovy je historickým krokem, ale nemůžeme riskovat své dlouhodobé cíle,“ uvedl. I proto navzdory doporučením Evropské komise přijal rezoluci, ve které pohrozil tím, že rozpočet nepřijme.
Parlament si chce prostě dupnout a upozornit na svou funkci.
Stanislav Polčákeuroposlanec za STAN
Podle českých europoslanců však podpora jako taková nejspíš v ohrožení nebude. „Určitě to není tak, že by to parlament chtěl zablokovat,“ řekl iDNES.cz europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. „Nemyslím si, že je to výhrůžka,“ doplnil pak i Stanislav Polčák z hnutí STAN.
Rozhodnutí europarlamentu má podle nich několik důvodů. Jedním z nich je i omezení peněz na oblasti, které europarlament považuje za prioritní – zejména věda a výzkum nebo zdravotnictví.
„K dlouhodobému rozpočtu byl parlament již delší dobu skeptický, takže se nejedná o žádné velké překvapení,“ uvedl pirátský místopředseda europarlamentu Marcel Kolaja. „Rada udělala škrty v oblastech, které jsou důležité pro budoucnost a proto byl tak kritický,“ dodal.
Aby rozpočet prošel, chce teď europarlament po Evropské komisi, aby se tyto výdaje opět navýšily. O změnách by se teď mělo začít vyjednávat.
Je to hlavně gesto
Podle českých europoslanců je však za rezolucí ještě další důvod, zprvu skrytý. „Parlament si chce prostě dupnout a upozornit na svou funkci,“ popisuje náladu mezi europoslanci Polčák.
Neškrtejte výdaje na klima, jinak neschválíme rozpočet, hrozí europoslanci |
Europoslancům se podle něj nelíbí, že v jednání o koronavirové pomoci hlavy států potlačili jejich hlasy a názory. Zástupci Evropského parlamentu navíc ani nebyli pozvaní na jednání, na kterém se podpora domlouvala. „Chtěli dát najevo, že není možné, aby některé instituce obcházely volené zástupce,“ dodal Polčák.
„Není to vyloženě nůž na krk, ale když už má parlament nějaké právo, tak ho hodlá využít,“ glosoval pak Niedermayer. Podle ani jednoho z nich však parlament nechce mluvit přímo do způsobu, jakým jsou finance rozdělené – ústupky v dlouhodobém rozpočtu však nejspíš bude požadovat nadále.
„Trochu mě to mrzí, ale na druhou stranu to chápu,“ řekl Polčák. „Doufám, že to nebude vést k nějaké ‚zákopové válce’, kdy by parlament rozpočet za každou cenu blokoval. V minulosti se to už stalo a v mnoha věcech takhle parlament vyhrál,“ dodal.
Peníze nejdřív za rok
Pokud Evropský parlament rozpočet schválí, měly by se finance z fondu podpory začít vyplácet v druhé polovině příštího roku. V rozhovoru, který byl v pátek zveřejněn v italském listě La Repubblica, to řekl evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. Brusel podle komisaře potřebuje čas na nashromáždění financí.
Počítá rovněž s plány členských zemí, které musí být ve shodě se strategickými prioritami EU. Z fondu obnovy budou moci státy čerpat 750 miliard eur (bezmála 20 bilionů korun), přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy eur (skoro 229 miliard korun).
