Barel ropy Brent se nyní na trzích obchoduje za asi 57 dolarů, ještě loni touto dobou to přitom bylo 33 dolarů. Série dohod kartelu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která se na světové produkci podílí asi 30 procenty, by měla těžbu od Nového roku snížit o 1,2 milionu denně. V prosinci přitom za den kartel vytěžil 34 milionů barelů.
A zestabilizování ceny a produkce komodity se začíná projevovat i na cenách pohonných hmot v Česku. Ty v uplynulém týdnu výrazně stouply. Cena benzinu vzrostla o 51 haléřů na 31,03 Kč za litr. Nafta zdražila o 45 haléřů na 30,25 Kč za litr a může ještě růst.
„V nejbližším týdnu předpokládáme mírný růst cen pohonných hmot o 10 až 15 haléřů,“ uvedl Boris Tomčiak ze společnosti Finlord. Zvyšování cen je způsobeno zejména vzestupem ziskových marží rafinerií a distribučního řetězce.
Nečeká se ale, že by zdražování mělo být nějak drastické. „Když byla ropa loni na svém dnu, benzin se prodával jen o 2 až 3 koruny levněji než v současnosti, kdy je cena za barel téměř dvojnásobná. To ukazuje, že růst ceny benzínu by i při dalším růstu ceny ropy nemusel být výrazný a za litr benzínu bychom si mohli připlatit jen kolem jedné koruny navíc,“ uvedl hlavní analytik TopForex Peter Bukov.
Graf vývoje ropy Brent
K dohodě se připojily i ropné země stojící mimo OPEC, především pak Rusko, které s dalšími nečlenskými zeměmi sníží těžbu o 558 tisíc barelů za den.
Má to však háček – země OPEC musí svůj závazek skutečně dodržet. A to je něco, co se jim v minulosti moc nedařilo – a čísla naznačují, že se to možná nedaří ani nyní.
Podle nejnovějších dat agentury Reuters v prosinci těžba ropy v zemích OPEC klesla ze 34,38 milionu barelů denně na 34,18 milionu. Zásadně se na tom měla podílet Saúdská Arábie, která produkci ořízla o 150 tisíc barelů.
Jenže agentura Bloomberg uvádí jiná čísla. Za propadem produkce v kartelu měl stát především výpadek nigerijských těžařů, kterým se po útocích na místní rafinerie nedaří obnovit těžbu. OPEC tak kvůli tomu za měsíc vytěžil o 200 tisíc barelů ropy méně a Saúdové omezili těžbu jen o 50 tisíc barelů.
Nejasná čísla
Právě neshody v číslech budí u investorů nepokoje. „Samotné údaje zveřejňované OPEC jsou všeobecně hůře čitelné,“ řekl analytik BH Securities Petr Hlinomaz.
„Je těžké rozpoznat, kolik ropy proudící na trh bude ze zásob a kolik z těžby,“ uvedla Lejla Villarová z amerického ministerstva energetiky. Na rozdíl od USA, které údaje o těžbě zveřejňují každý týden, to zemím kartelu může trvat i několik měsíců. Prodej ze zásob se v současnosti týká především Íránu, který v tankerech na moři schraňuje miliony barelů ropy vytěžených v době, kdy je kvůli embargu nemohla udat na světových trzích.
Odhaduje se, že v uplynulých třech měsících Teherán prodal asi polovinu těchto zásob, což odpovídá zhruba 13 milionům barelů. Ochota Teheránu k dodržování stropu na těžbu nebude příliš vysoká i vzhledem k tomu, že se snaží proniknout na nové trhy třeba ve východní Evropě.
Podle Hlinomaze však případná nekázeň v řadách OPEC nemusí cenu podrazit – poptávka po ropě totiž roste a OPEC se shodl jen na malém „střihu“ produkce o čtyři procenta. „Dramatické poklesy v cenách čekat nemusíme. V krátkodobém horizontu může jít ropa i lehce nahoru. Záležet bude na boomu těžařů ropy z břidlice,“ poukázal Hlinomaz na hlavní faktor, který určí hodnotu černého zlata.
Spotřeba ropy poroste. Čeká se na Američany
Cena za barel kolem 60 dolarů těžbu v USA zatraktivňuje a americké firmy navíc dokázaly své náklady přizpůsobit trendu nižších cen.
Kdyby začala ropa z USA připravovat Saúdy o podíl na trhu, mohli by znovu zareagovat zvýšenou produkcí – aby světu dokázali, že mohou s cenami ropy zamávat. Pouštní království dokáže na trh poslat téměř 11 milionů barelů denně, pak by kohouty otevřel i Írán se čtyřmi miliony denně. A to by vedlo k nižším cenám, což OPEC nechce.
Slušný stav světové ekonomiky nahrává vyšší spotřebě komodity a očekává se, že poptávka po ní bude ještě stoupat. Podle amerického ropného gigantu ExxonMobil stoupne do roku 2040 poptávka po ropě o 25 procent. „Rostoucí ekonomiky a lepší situace střední třídy budou v nadcházejících 25 letech stát za rostoucí poptávkou po energii i při důrazu na životní prostředí,“ uvedl v každoročním energetickém výhledu šéf Exxonu Rex Tillerson.
Budoucí ministr zahraničí v administrativě Donalda Trumpa předpokládá, že rostoucí Čína a Indie se na energetické poptávce budou podílet 45 procenty.
