„Použili jsme poznatky z různých částí akvakultury a provedli jsme mnoho úprav,“ vysvětluje Ryuta Nakajima, výzkumník z OIST. „V porovnání s mými zkušenostmi z jiných dvou laboratoří je zde líhnutí a přežití živočichů mnohem vyšší.“
„Chovem jediné linie olihní po dobu deseti generací ve velmi omezených laboratorních podmínkách jsme prokázali, že akvakultura olihní může bezpečně fungovat,“ říká Zdeněk Lajbner, český výzkumník, který je v rámci jednotky OIST zodpovědný právě za kultivaci olihní. Lajbner zdůrazňuje, že systém se konkrétně zaměřuje na zajištění dobrých podmínek pro tření a líhnutí tvorů.
„Jedná se o průlomový krok směrem k rozvoji udržitelného chovu olihní po více generací,“ uvádí Jonathan Miller, který výzkum vede.
Scientists in Japan's Okinawa prefecture are celebrating a breakthrough in their efforts to farm the notoriously difficult-to-breed squid.
Check out more short videos here: www3.nhk.or.jp/nhkworld/en/news/ataglance/
O nalezení způsobu chovu olihní vědci usilovali dlouhá léta, úspěšný projekt se však doposud najít nedařilo. Na vině byla řada charakteristických znaků tohoto měkkýše jako je citlivost na mořské proudy, potravinové preference či komplexní životní cyklus.
Hlavonožci v Japonsku, v zemi s jednou z nejvyšších konzumací ryb a mořských plodů na světě, patří mezi neodmyslitelnou součást kuchyně. Japonci olihně hojně konzumují zasyrova v podobě sushi nebo sašimi. Počty všech druhů olihní však v japonských mořích od 80. let minulého století klesají. Jejich aktuální populace ve světových vodách činí pouhých deset procent historického maxima.
Za markantním úbytkem stojí zejména teplota moří způsobená globálním oteplováním, která brání tření a růstu těchto živočichů, nadměrný rybolov a jeho nedostatečná regulace. Země se z tohoto důvodu v posledních letech spoléhá na dovoz olihní z Jižní Ameriky.
Chov není udržitelný, protestují ekologové
Ekologické organizace však upozorňují, že nově vyvinutý systém akvakultury není slučitelný s dobrými životními podmínkami živočicha. Bojovníci za práva zvířat tvrdí, že chov masožravých druhů, kterými jsou i olihně, je neudržitelný, protože vyžaduje získávání jiných mořských druhů z již tak napjatého rybolovu za použití nehumánních rybolovných postupů.
„Chov masožravých druhů, jako jsou olihně, vyžaduje ryby nebo jiná mořská zvířata, což vytváří tlak na ostatní živočišné druhy,“ říká Chihiro Okadová z japonského centra pro práva zvířat. „Dobré životní podmínky zvířat se v Japonsku neberou v úvahu u žádného systému akvakultury - nejen u olihní,“ říká Okadová, podle které nic jako udržitelný chov hlavonožců neexistuje.
„Intenzivní chov mnoha živočichů na jednom místě, a to i v moři, může být zdrojem znečištění vody, parazitů a infekčních chorob,“ dodává Okadová a vyzývá k okamžitému zastavení projektu a nahrazení akvakultury udržitelným rybolovem.
Rybáři v Indonésii brzy nebudou mít co jíst. Na vině je příliš teplé moře |
Podle argumentů ochránců zvířat jsou hlavonožci cítící bytosti a uzavření do malých farem zhorší jejich životní podmínky.
Podobné obavy se objevují i v souvislosti s chovem dalších mořských druhů. Kritici v březnu varovali, že první komerční farma chobotnic na světě, která má být otevřena příští rok na Kanárských ostrovech, způsobí „velké utrpení“ zvířatům, která Velká Británie loni uznala za vnímající bytosti.
Rada pro řízení akvakultury, která dohlíží na celosvětový systém certifikace chovaných ryb, v říjnu oznámila plány na zavedení nových pravidel pro dobré životní podmínky poté, co uznala, že ryby mohou cítit bolest, stres a úzkost.
Vědci obavy odmítají
Tým z OIST trvá na tom, že inovativní projekt, který podle jejich slov přilákal komerční zájem, sníží tlak na místní i celosvětové populace olihní a bude i nadále poskytovat japonským spotřebitelům zdravé a udržitelné mořské plody.
Lajbner odmítá obavy, že chov olihní a dalších masožravých živočichů bude vyžadovat používání mořských druhů pocházejících z napjatých lovišť a nehumánní rybolovné postupy.
Mořský život v odpadcích. V adaptaci na plechovky a sklo excelují chobotnice |
„Druhy, které jsou masožravé ve volné přírodě, nemusí být masožravé v zajetí. Znám například veganské kočky a psy, kteří jsou zdravá a šťastná zvířata. V současné době můžete v krmivech pro akvakulturu najít silný trend nahrazování bílkovin na bázi ryb bílkovinami rostlinného původu a tento trend bude pravděpodobně pokračovat,“ argumentuje Lajbner.
„Zatímco úlovky olihní ve volné přírodě mohou být nepředvídatelné, akvakulturní technologie institutu má potenciál spolehlivě a předvídatelně produkovat živé olihně, a to za přijatelnou cenu,“ říká Lajbner.
Výzkumníci nyní úzce spolupracují s Úřadem pro technologický rozvoj a inovace při OIST, aby se setkali se společnostmi, které by měly zájem o komercializaci vynálezu.
