Na horní palubě třípatrové konstrukce zakotvené nedaleko centra Rotterdamu spásají hnědobílé krávy seno shazované z dopravního pásu nad jejich hlavami. Nad nimi je střecha, která je chrání před sluncem a zároveň slouží ke sběru dešťové vody, kterou mohou pít. O jejich dojení se stará automat, na palubě plovoucí farmy je s nimi také robot sbírající hnůj, který se přemění na hnojivo.
„Říkáme našim kravám recyklistky,“ říká Minke van Wingerdenová z rotterdamské Plovoucí farmy s odkazem na recyklaci. Mléko, sýr a podmáslí, které krávy vyprodukují, se totiž vyrábí hned pod jejich nohama v dalším patře. Organizace je pak začerstva prodává v malém obchůdku na souši hned vedle kotviště plovoucího kravína.
Myšlenka nijak nová
Snahy o zemědělství na vodě nebo ve vodě už měli Aztékové, kteří kdysi dávno na území dnešního Mexika budovali umělé ostrůvky pro pěstování potravin. V dnešní době v pobřežních a nízko položených oblastech Indie a Bangladéše mnohé nevládní organizace oživují tradiční praxi vytváření plovoucích vorů podle tohoto prastarého vzoru. Sazenice na nich mohou přečkat i v době stoupající hladiny za monzunových dešťů, které by jinak úrodu mohly zaplavit.
Jihoasijské fórum pro životní prostředí se sídlem v Kalkatě již provedlo několik technologických vylepšení pod heslem plovoucí zemědělství odolné vůči klimatu. Jejich bambusové vory jsou zkonstruované tak, aby lépe odolávaly bouřím. Plastové potahy a stínící sítě chrání křehké rostliny, zatímco čerpadla na solární pohon sbírají dešťovou vodu určenou k zavlažování sazenic.
Krávy na palubě. Uprostřed Rotterdamu vzniká plovoucí farma |
Organizace spolupracuje s místními výzkumnými ústavy, aby zemědělcům dodávala co nejkvalitnější osivo odolné vůči klimatickým změnám a zároveň je zásobuje poznatky o boji proti škůdcům. „To je důležité zejména v době extrémních veder, jako například letos v létě, kdy teplota místy dosáhla 45 stupňů Celsia,“ říká ředitelka komunikace tohoto fóra Amrita Čatterdžíová.
Je třeba osvěta
„Vory nejsou příliš obvyklým způsobem hospodaření a je třeba trpělivosti, aby si na ně člověk zvykl,“ dodává Indka. Počet plovoucích farem v různých vesnicích se ale za několik let zdvojnásobil na zhruba 500. Na plovoucích plošinách se pěstují léčivé byliny, špenát nebo čili papričky a zemědělci na nich také v klecích chovají a vykrmují kraby, které pak prodávají na trzích. „Pomalu se o to všichni začínají zajímat,“ říká Čatterdžíová.
Vory podle Čatterdžíové v době stále hůře předvídatelných monzunů pomohly zajistit potraviny. Pomohly také v roce 2020, když byl indický stát Západní Bengálsko zasažen nejprve cyklonem a potom pandemií covidu-19. Zemědělci, kteří na vorech hospodaří, se díky tomu uživí a drobné přebytky prodávají na trhu. Čatterdžíová a její fórum doufají, že se jim tuto techniku podaří zásadně rozšířit, aby byla ekonomicky udržitelná.
Budoucnost čisté energie? U Skotska roste první plovoucí větrná elektrárna |
„Plovoucí farmy se zjevně mohou v příštích desetiletích v jihovýchodní Asii šířit, ale na některých místech může být překážkou pro jejich zavedení osvěta o této technologii,“ míní profesor sociologie na Ohijské státní univerzitě Craig Jenkins.
Také majitelé plovoucí farmy v Rotterdamu uvádějí mnoho důvodů pro jejich umístění na vodě. „S postupující urbanizací žije stále více lidí ve městech a je potřeba, aby jim zdroje potravy byly co nejblíž,“ říká van Wingerdenová. Provozovatelé jsou přesvědčeni, že jejich metoda pomůže uživit města v době extrémního počasí, jako jsou silné deště a záplavy měst i zemědělské půdy.
Všude trochu jinak
„Popularita plovoucích farem bude však v jednotlivých částech světa odlišná,“ míní docent krajinné architektury na ohijské státní univerzitě Jake Boswell. Zatímco velký část světové populace žije v pobřežních oblastech, pouze zlomek těchto komunit v oblastech ohrožených záplavami či bouřemi také hospodaří. S ohledem na náklady by tak pro mnoho komunit se zvyšující se hladinou moří mohlo být efektivnější investovat do výstavby plovoucích obydlí než do plovoucích farem.
„Je potřeba brát v potaz, jak se lidé v dané oblasti stravují, ptát se, kdo bude mít z takových projektů prospěch. Opravdu se někdo snaží zmírnit potravinovou chudobu ve městě, nebo je to jen nějaký trik, který pochází, řekněme, od korporace, která jen hledá návratnost investic?“ ptá se doktorand na amsterodamské univerzitě Daniel Petrovics.
Z dojení udělali umění. Kravín v Ohařích patří k nejmodernějším v zemi |
Majitelé plovoucího kravína v Nizozemsku už mají další plány do budoucna. Ve stejném přístavu chtějí zbudovat ještě další plovoucí konstrukci, na které zřídí tentokrát vertikální farmu pro pěstování zeleniny. Záhony umístěné jeden nad druhým chtějí zavlažovat pomocí vyčištěné vody a část energie na filtraci má poskytnout právě teplo z kravského hnoje.
Van Wingerdenová vidí zemědělství na vodě jako životaschopnou reakci na záplavy a stoupající hladinu moře a také jako způsob, jak přiblížit produkci potravin spotřebitelům, což znamená i nižší uhlíkovou stopu. „Když máte plovoucí farmy, přizpůsobujete se klimatu. Můžete tak i nadále produkovat čerstvé a zdravé potraviny pro lidi ve městech,“ uzavírá majitelka rotterdamské plovoucí farmy.
