Nezaměstnanost je nejvýše od roku 2006, kdy řecký statistický úřad začal tento údaj zveřejňovat. Ve srovnání s průměrem v eurozóně je nezaměstnanost v Řecku dvojnásobná. V červenci míra nezaměstnanosti v eurozóně činila 12,1 procenta.
Bez práce je nyní 1,4 milionu lidí. Loni v červnu míra nezaměstnanosti činila 24,6 procenta. Od roku 2008, tedy od doby před vypuknutím finanční krize a propadem Řecka do recese, se míra nezaměstnanosti více než ztrojnásobila. V červnu 2008 činila 7,3 procenta.
Vysoká nadále zůstává nezaměstnanost mezi mladými ve věku 15 až 24 let. Zde míra nezaměstnanosti v červnu činila 58,8 procenta. Do této skupiny nejsou zahrnuti studenti a mladí vykonávající vojenskou službu. Podobně vysoká nezaměstnanost je také ve Španělsku, kde nemá práci nadpoloviční většina mladých. (OBRAZEM: Půlka mladých Španělů nemá práci, na poli dřít přesto nechtějí)
Vláda doufá, že v létě se situace částečně zlepšila díky turistice. Cestovní ruch má na celkovém hrubém domácím produktu země pětinový podíl a jedno z pěti pracovních míst je v cestovním ruchu. Vláda očekává, že za celý letošní rok se příjmy z turistiky zvýší o deset procent na 11 miliard eur a do země přijede rekordních 17 milionů turistů.
Nepříznivý vývoj na trhu práce odráží dlouhou hospodářskou recesi, která je důsledkem vleklé dluhové krize a k níž přispívají úsporná opatření vlády. Řecko se nachází v hospodářské recesi již šestým rokem.
Řecký list Naftemboriki dnes uvedl, že řecké ministerstvo financí počítá v letošním roce s poklesem ekonomiky o 3,8 procenta. Zahraniční věřitelé přitom čekají propad až o 4,2 procenta. Lépe než věřitelé vidí podle listu vláda i příští rok, podrobnější čísla ani zdroj svých informací však list neuvedl. Podle současných odhadů má řecká ekonomika příští rok stoupnout o 0,6 procenta.
Atény podle listu chtějí představit nový odhad věřitelům na jejich příští inspekci v řecké metropoli, která začne 22. září, napsala agentura Reuters.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat o pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF). Celkem získalo dva úvěry v celkovém objemu 240 miliard eur (6,2 bilionu Kč). Řecký ministr financí Jannis Sturnaras navíc nedávno připustil, že Řecko by mohlo potřebovat dodatečnou pomoc v objemu až deseti miliard eur.
