K mnohým kongresmanům se dvaapůlstránkový návrh dostal teprve v pondělí.

K mnohým kongresmanům se dvaapůlstránkový návrh dostal teprve v pondělí. | foto: Reuters

Nejdražší lék na krizi v historii zkoumá Kongres

  • 8
Ministr financí USA Henry Paulson v úterý před slyšením v Senátu nervózně koukal na hodinky. Teď rozhodují minuty, apeloval později na senátory z Výboru pro bankovnictví, kterým přistál na stole bezprecedentní záchranný plán za sedm set miliard dolarů z ministrovy dílny.

Paulsonovu pozici před senátory jistil ještě šéf americké centrální banky Ben Bernanke, který také dopředu varoval, že se zákon nesmí opozdit. Pokud se neschválí tento týden, neschválí se už do voleb, a to by byla pro světové trhy velmi špatná zpráva.

"Kongres musí rychle reagovat, aby se situace na finančních trzích uklidnila. V opačném případně budou následky pro naši ekonomiku velmi vážné," prohlásil Bernanke.

Projednávaný zákon má vládě umožnit zřídit agenturu, která by odkupovala špatné hypotéky a další majetek zasažený krizí – díky tomu by Bílý dům mohl provádět největší intervence na volném trhu od dob velké hospodářské krize.

Vše o bankovní krizi

Cestu záchranného balíčku Kongresem sledují makléři na světových burzách. Nadšení z konce minulého týdne, kdy si některé burzy připsaly i více než deset procent, totiž z burziánů vyprchalo a vystřídalo ho napětí, co se zákonem Kongres provede.

"Kolik potřebují banky k tomu, aby se ozdravily? Každá jednu miliardu? Dvě? Pokud ano, tak záchranný plán bude fungovat. Co ale když potřebují mnohem víc? To by klidně mohlo znamenat jen dočasné uklidnění situace. Všichni jsou teď zvědaví, v jaké formě americká vláda pomocný balík poskytne," říká Michal Petržela, viceprezident newyorského investičního fondu Lightyear Capital.

Největší zásah od 30. let
K mnohým kongresmanům se dvaapůlstránkový návrh dostal teprve v pondělí. Ti, kteří by pro něj ještě o víkendu zvedli bez potíží ruku, ho nyní detailně zkoumají a netají nad návrhem svou nespokojenost. Například se pozastavují nad tím, že by zákonodárci nemohli mluvit do toho, za jaká "toxická" aktiva ministerstvo financí utratí peníze daňových poplatníků.

Zatím se nepodařilo vyřešit několik sporných bodů. Demokraté například chtějí, aby ministerstvo financí pohlídalo platy manažerů z firem, které budou žádat o podporu ze státního měšce. Kongresmani si totiž uvědomili, jak by se voličům špatně vysvětlovalo, že ze svých daní případně pomohli šéfům k pohádkovému platu.

Prezident Bush a jeho vláda budou s největší pravděpodobností muset souhlasit i s tím, že soudci v určitých situacích rozhodnou o snížení splátky hypotéky. Aby banky nemohly vystěhovat tisíce neplatičů-voličů "státní" hypotéky na ulici.

Demokraté také zřejmě prosadí svou s návrhem, který by Američanům dal předkupní právo na část akcií firem, které ze svých daní pomohli zachránit. Naopak řadě republikánů, kteří věří v minimální roli státu, nedá Bushovo řešení hypoteční krize spát. Jedná se o největší státní zásah do americké ekonomiky od New Dealu, programu prezidenta Franklina Roosevelta po hospodářské krizi ve třicátých letech minulého století.

"Bylo by bláhové vyhodit takovou sumu z peněz daňových poplatníků, abychom si vyzkoušeli, jestli v praxi funguje jeden narychlo spíchnutý plán," prohlásil republikánský senátor z Alabamy Richard Shelby.

Za rychlé přijetí tvrdě lobboval i šéf Fedu, jehož prací je udržet stabilitu finančních institucí. "(Jinak by) nadále rostl počet zabavených domů, lidé by přicházeli o místa a celosvětová ekonomika by se z krize vůbec nemusela dostat," uvedl Ben Bernanke, co bude bez státního zásahu.

Navrhuje, aby banky a jiné instituce prodávaly státu svoje špatné dluhy v aukcích, ale rozhodně ne za současné nízké tržní ceny – to by jim totiž mnoho peněz nepřineslo.

Pro srovnání: české banky v krizi prodávaly státu dluhy za plnou cenu. Při představě o výši hrozícího deficitu ve státním rozpočtu spadl kurz dolaru vůči euru o 2,3 procenta, což je největší jednodenní propad od vzniku eura v roce 1999.