Minsk odmítá platit cla za ropu v plné výši a odvolává se na celní unii, na které se s Moskvou dohodlo. Bělorusko odhaduje, že pokud země bude požadovanou daň platit, přijde ji to na zhruba pět miliard dolarů ročně. To je více než deset procent jejího hrubého domácího produktu.
"Ruská strana ignorovala argumenty a údaje přednesené běloruskou stranou," citoval Reuters prohlášení běloruské vlády. Bělorusko bylo kvůli neshodám bez dodávek ruské ropy první tři dny letošního roku, pak Moskva dodávky opět obnovila. - více čtěte zde
Moskva Minsku nabídla 6,3 milionu tun ropy bez vývozního cla na pokrytí běloruské spotřeby, což by pro běloruskou ekonomiku představovalo dotaci ve výši 1,8 miliardy dolarů. Bělorusko však údajně požaduje bezcelně 30 milionů tun ropy, jinak hrozí zvýšit tranzitní poplatky ze 3,9 na 45 dolarů za tunu ropy.
Tak veliké zvýšení poplatků by ale přepravu ropy do k naším dvěma sousedům značně podražilo, což by mohlo vést až k přerušení dodávek ropy do těchto dvou zemí EU. Navíc to není poprvé. Už před třemi lety způsobil podobný spor, že Polsko i Německo dostávaly několik dnů méně ropy, než měly smluvně dohodnuto.
Nejmenovaný ruský expert, který se jednání účastnil, se podle ruských tiskových agentur nechal slyšet, že by Bělorusko mělo akceptovat ruskou nabídku. Protahováním rozhovorů se podle něj může rozloučit s lacinější ropou.
Přes území Běloruska vede ropovod Družba, který severní větví pokračuje do Polska a Německa. Jižní větev vede na Ukrajinu, Slovensko, do Maďarska a České republiky. Družba přepravuje asi třetinu ruské ropy, která směřuje do Evropy.
