„Pokud podstatně nesnížíme množství skleníkových plynů, měla by podle odhadů globální teplota v porovnání s preindustriální érou stoupnout o 4 stupně Celsia,“ citoval Mezinárodní měnový fond (MMF) britský list The Guardian. Vědci přitom za bezpečný nárůst považují o dva stupně méně.
Podle fondu je nejefektivnějším způsobem, jak toho dosáhnout, globální dohoda zvyšující cenu fosilních paliv, takzvaná uhlíková daň. Za jednu krátkou tunu (tedy 907 kilogramů) uhlíku v palivu by se podle něj mělo začít platit 75 dolarů, tedy přes 1 760 korun.
To je oproti dvěma dolarům, kolik daň v současnosti v průměru činí, obrovský skok, píše Washington Post. Podle odhadů ekonomické televize CNBC by to způsobilo nárůst ceny uhlí o v průměru zhruba 200 procent, cena plynu by se zvedla o asi 70 procent. Zdražila by i elektřina, zhruba o polovinu.
Podle analytiků CNBC by zvýšením daně byla nejvíce zasažena Amerika, a to jak Severní, tak Jižní. Cena benzinu by pak po celém světě měla narůst o zhruba 5 až 15 procent. „Pokud se podíváte z historické perspektivy, ceny benzinu běžně kolísají mnohem víc,“ uklidňoval však Paolo Mauro z MMF.
Risk, který se má vyplatit
Takové zdražení by silně ovlivnilo především koncové zákazníky. Podle MMF se však vyplatí. „Globální oteplování silně poškozuje globální ekonomiku,“ stojí v prohlášení, které fond vydal ve čtvrtek.
„(Navíc) zvyšuje rizika katastrofických scénářů, jako třeba zvyšování hladin moří či extrémního počasí, které může skončit ztrátami na životech a dalším rychlejším oteplením,“ dodává MMF. Vybrané peníze by navíc podle organizace mohly pomoci vládám jednotlivých států.
Například ve Spojených státech by totiž hodnota vybraných peněz činila zhruba jedno procento HDP země. V Číně či Indii by pak mohlo jít až o 3,5 procenta HDP. Tyto finanční prostředky by pak podle ekonomů MMF státy mohly využít jako dotace pro ty skupiny lidí, kterých by se daň dotkla nejvíce.
Zavedením této vysoké daně by se podle MMF mělo snížit množství celosvětových emisí CO2 o více než třetinu. Na fosilní paliva se fond podle prohlášení zaměřil proto, že vytváří přes 66 procent globálních emisí skleníkových plynů.
„Lepší budoucnost je možná,“ napsal MMF. „Uhlíkové daně jsou nejsilnějším a nejefektivnějším nástrojem (v boji proti klimatickým změnám), ale jen pokud jsou férové a podporují růst,“ dodal.
Brčka problém nevyřeší
Uhlíkovou daň jako jeden z možných receptů na boj s klimatickou změnou navrhuje také odborník z Massachuttského technologického institutu Andrew McAfee. Podle něj se příliš pozornosti upírá k malicherným věcem jako je recyklace brček.
„Celkový prospěch z recyklace plastů je zanedbatelný a myslím, že nestojí za problémy, které jsou s ní spojené. Ještě do nedávné doby drtivá většina amerického plastu končila v Číně, zemi která není nejprogresivnější v ekologii, kde se pokoušeli o následnou recyklaci. Místo recyklace bychom se měli zaměřit na výši uhlíkové daně, státy, které znečišťují životní prostředí ve velkém a využívání nukleárních energií,“ uvedl pro list Bussines Insider.
Uhlíkovou daň by měli podle něj pocítit především společnosti těžící ropu a zemní plyn. To by vedlo k postupnému přechodu na ekologičtější zdroje, jakými by mohla být třeba jaderná energie.
Není však sám, kdo o problému recyklace takto smýšlí. Jelikož Čína v současné době odmítá přijetí plastů k recyklaci, většina plastu končí na skládkách a ve spalovnách. I podle amerického recyklačního programu je recyklace plastů velmi závažným tématem pro většinu spotřebitelů, kterým radí, aby se spíše přikláněli k variantě skládek.
McAfee také vyjádřil obavu, že v oblasti ekologie věnujeme příliš velkou pozornost malým věcem, jako jsou plastová brčka a přehlížíme mnohem větší problémy.
Podobný názor má kandidátka na americkou prezidentku Elizabeth Warrenová. „Musíme si uvědomit, že společnost, která se zabývá problematikou úsporných žárovek, papírových brček a škodlivosti živočišné stravy, je zbožným přáním většiny ropných společností. Zatímco řešíme drobné problémy, naprosto nám uniká, že až 70 procent veškerého znečištění pramení z dopravy, nevhodného využívání elektřiny a z průmyslu, který vypouští alarmující množství uhlíku do ovzduší,“ uvedla pro CNN.
Tento názor se však setkává s vlnou odporu ze stran veřejnosti, která protestuje, že malými krůčky se můžeme společně dopracovat k řešení závažnějších problémů.
