1 700 eur Medián francouzské mzdy
Podobné jako jiné západní země, také Francii trápí zvětšující se propast mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli. Z dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyplývá, že pětina nejbohatších Francouzů vydělává přibližně pětkrát víc, než 20 procent nejchudších obyvatel.
Francouzské protesty |
Podle francouzského institutu INSEE je čistá mediánová měsíční mzda v zemi 1 700 eur (44 tisíc korun). To znamená, že přesně polovina Francouzů má mzdu nižší, než je tato částka. Vzhledem k poměrům v ČR to může na první pohled vypadat jako slušný plat, nicméně francouzské životní náklady jsou mnohem vyšší.
Právě proti nim „žluté vesty“ v posledních týdnech protestují, jelikož růst francouzských mezd, zejména u nejchudších obyvatel, nezvládá zvyšující se náklady pokrývat.
Podle francouzských ekonomů rostly příjmy obyvatelstva v letech 1950 až 1983 o zhruba čtyři procenta za rok, zatímco nejbohatším vrstvám pouze o 1,5 procenta ročně. V letech 1983 až 2014 se však tento trend obrátil. Zatímco většině francouzské populace rostly příjmy o méně než procento ročně, nejbohatší Francouzům se příjem zvětšoval až o tři procenta za rok.
1,8 % Ekonomický růst
Po Německu a Velké Británii je Francie třetí největší evropskou ekonomikou. V posledních letech však rostla pouze mírně. Z dat Světové banky vyplývá, že poté, co se země vymanila z hospodářské krize, kdy v roce 2009 klesl její hrubý domácí produkt o tři procenta, růst jejího hrubého domácího produktu nikdy nepřesáhl dvě procenta.
Hněv občanů je oprávněný, uznal francouzský prezident Macron v proslovu |
Loni dosáhl růst úrovně 1,8 procenta a pro příští rok agentura Bloomberg odhaduje, že francouzské hospodářství poroste tempem 1,7 procenta. Zatím se tak příliš neprojevily ekonomické reformy prezidenta Macrona, které zavádí od svého zvolení v květnu loňského roku.
Pro zlepšení životních podmínek, tak jak požadují francouzští protestující, je však ekonomický růst klíčový. Ještě na přelomu tisíciletí rostla Francie téměř čtyřprocentním tempem.
9 % Míra nezaměstnanosti
Francie se potýká se zhruba desetinou svých obyvatel bez práce už od hospodářské krize v roce 2008. Od loňského května, kdy byla na úrovni 10,1 procenta, klesla do letošního října na 8,9 procenta. Problémem ovšem zůstává vysoká nezaměstnanost lidí mladších 25 let. Bez stálého zaměstnání je zhruba každý čtvrtý.
Jedním z Macronových slibů bylo, že jeho ekonomické reformy tyto podíly sníží. Kvůli tomu francouzský prezident loni prosadil reformu tamního zákoníku práce, což se neobešlo bez vlny protestů a stávek.
Změny francouzského zákoníku práce mají zvýšit pružnost firem v přijímání a propuštění zaměstnanců. Vláda dává firmám víc volnosti ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovním trhu.
Macron si od reformy slibuje snížení nezaměstnanosti, ke kterému však zatím nedochází. Navíc francouzský státní sektor by mělo kvůli novému zákoníku opustit do roku 2022 více než 100 tisíc zaměstnanců.
3,2 miliardy eur Daňové škrty pro bohaté
Bývalý bankéř Emmanuel Macron bývá svými kritiky často označován za prezidenta bohatých. Pomohla tomu i další z jeho loňských ekonomických reforem, která měla nastartovat ekonomický růst.
Protesty žlutých vest drtí ekonomiku Francie. Katastrofa, hlásí ministr |
Reformu majetkové daně, která byla součástí prvního rozpočtu předkládaného Macronovou vládou, francouzská levice zkritizovala jako „dárek pro bohaté“. Změna totiž nahradila dosavadní majetkovou daň, kterou platili nejbohatší Francouzi, daní vztahující se pouze na nemovitosti.
Deník The New York Times uvedl, že toto opatření snížilo letošní příjmy francouzského rozpočtu o 3,2 až 3,6 miliardy eur.
Letos Macron přislíbil daňové úlevy i střední třídě a obyvatelům s nejnižšími příjmy. Ve svém pondělním projevu, jímž reagoval na prostesty „žlutých vest“, slíbil také například zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně či vyjmutí důchodců, kteří dostávají méně než 2 000 eur měsíčně (52 tisíc korun), ze zvýšení sociálních odvodů.
715 miliard eur Sociální stát
Francouzi platí jedny z nejvyšších daní v Evropě. Výměnou za to jim stát poskytuje značnou míru sociální podpory, která patří k nejštědřejším na světě. V roce 2016 stály francouzský stát náklady na zdravotnickou péči, podporu rodinám či dávky pro nezaměstnané 715 miliard eur, píše The New York Times.
Země však svůj sociální stát nefinancuje pouze daněmi z příjmů fyzických osob. Většina zboží a služeb je ve Francii zatížena dvacetiprocentní daní z přidané hodnoty. Zatímco daně z příjmu jsou nastaveny progresivně, tj. tak, že nejbohatší obyvatelé podléhají nejvyšší míře zdanění, DPH platí všichni Francouzi bez rozdílu. Nízkopříjmové skupiny lidí pak tuto dvacetiprocentní sazbu cítí nejvíc.
