Ministr financí Řecka v úterý večer oznámil, že dohoda je jen krůček od dokončení. "Zbývá nám poslední krok do definitivní dohody. Řekl bych, že jde už jen o formalitu," řekl k těžce se rodícímu kompromisu mezi zástupci řecké vlády a mezinárodními bankovními věřiteli.
Jádrem má být odpis až 70 procent hodnoty dluhopisů, které mají zahraniční banky v řeckých státních dluhopisech. Dříve uzavřená dohoda mluvila o odpisech poloviny dluhu. Řada ekonomů se nicméně obává, že větší účast soukromých věřitelů stejně nebude stačit na splnění závazku Mezinárodnímu měnovému fondu. Ten požaduje, aby země do roku 2020 snížila svůj dluh na 120 procent hrubého domácího produktu.
"Cílem je dostat dluh vůči HDP ke 120 procentům, i s odpisem pohledávek soukromého sektoru to ale bude stále podstatně výše, takže se musí zapojit i vládní sektor," řekl jeden z činitelů EU. Podle zdrojů z bank se už všeobecně uznává, že snížení dluhů u soukromých věřitelů nebude bez přispění veřejného sektoru stačit.
Podle zdrojů Reuters z vlády a bank bude k dokončení dohody nutná účast veřejného sektoru, hlavně Evropské centrální banky (ECB).
Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur (asi 8,8 bilionu Kč), z toho na soukromé věřitele připadá asi 200 miliard eur. Dohoda o odpisu soukromých dluhů je pro MMF podmínkou toho, aby přistoupil na to, že Řecku spolu s EU poskytne druhý úvěrový balík v sumě kolem 130 miliard eur. Řekové potřebují nový úvěr dostat nejpozději do 20. března, kdy musí Atény splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur.
Rychlejší reformy, mírnější škrty
Aby Řecko získalo nový úvěr ve výši 130 miliard eur, bude muset urychlit strukturální reformy a zpomalit snižování rozpočtového deficitu, které oživení ekonomiky naopak brání. Pro vydání řeckého listu Katimerini to řekl šéf inspekčního týmu Mezinárodního měnového fondu Poul Thomsen.
Jeho slova naznačují, že MMF není spokojen s výsledky prvního záchranného balíku z jara 2010, který za úvěry 110 miliard eur vyžadoval po Řecku drastické škrty výdajů a zvyšování daní. To vedlo k těžkým sociálním nepokojům a k prohlubování ekonomického propadu, který dál podkopal veřejné finance
a nutil Atény k dalším a dalším úsporným krokům se stejně neblahými důsledky. Razantní úspory bez ohledu na ekonomiku si vynucovalo zejména Německo.
"Budeme muset poněkud zpomalit, co se týče adaptace veřejných financí, a pohnout rychleji - mnohem rychleji - se zaváděním reforem," řekl Thomsen. Měnový fond před souhlasem s novým úvěrem v předpokládané výši 130 miliard eur chce jasné ujištění, že se bude sjednaných dohod držet i po nadcházejících parlamentních volbách.
"Potřebujeme ujištění, že ať bude u moci kdokoli a bude si přát udělat v ekonomické politice rozumné změny, bude to v souladu s dohodnutými cíli a základním rámcem dohody." řekl Thomsen.
