„V některých odvětvích a oborech je takový přístup firem více než pravděpodobný. Pandemie se stala spouštěčem do té doby potlačovaných inflačních tlaků, které byly podpořeny tu vysokými cenami komodit, tu drahou dopravou či nedostatkem produktů. V mezičase se situace u nákladů výrazně zklidnila, ale ceny pro zákazníky už zůstaly na vyšší úrovni, nebo dokonce ještě dál rostou,“ okomentoval pro iDNES.cz hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Problém si začínají uvědomovat i evropští úředníci. Ti ve svých komentářích stále více upozorňují na inflační dopady prudce rostoucích zisků firem napříč Evropskou unií. Takzvaná greedflace tak může poměrně zásadně zkomplikovat snahy centrálních bank s ohledem na zkrocení tempa růstu spotřebitelských cen. „Panují rizika, že pokles míry inflace bude pomalejší, než se předpokládalo, a to kvůli rostoucím maržím podniků,“ uvedl agentuře Bloomberg hlavní stratég bankovní společnosti Danske Bank, kterým je Piet Christiansen.
Ministr kvůli zdražení nechá prověřit marže obchodníků i výrobců |
Obavy ale z toho začínají mít i v Evropské centrální bance, což před časem potvrdila i její šéfka Christine Lagardeová, když uvedla, že rostoucí marže podniků skutečně ženou mzdy i ceny stále vzhůru.
Marže jsou mnohem zajímavější
Příznaky tohoto fenoménu tak jsou podle ekonomů více než zřejmé. V praxi to funguje tak, že podniky mají tendenci rychle navyšovat ceny, aby vykompenzovaly rostoucí vstupní náklady, ale v dobách postupného snižování těchto nákladů se jejich prodejní ceny tak rychle už nesnižují. Tato strategie jim tak po časově omezenou dobu hraje do karet a firmy si tak přichází na mnohem zajímavější marže.
Ekonomové ale dodávají, že maximalizace zisku je základní úlohou firmy na trhu. Hospodářská soutěž by následně měla zaručit, že v případě existence nadstandardního firemního zisku vstoupí do tohoto odvětví noví hráči, kteří zvýší konkurenci a srazí zisk zpět na zdravou úroveň. Současná situace je ale podle nich složitější.
Češi se bojí růstu cen i inflace, nejsou spokojení s vládou, zjistil průzkum |
„Do hry nyní vstoupilo několik faktorů. Mezi ně se řadí nejistota, sada administrativních opatření, jako třeba v podobě zpřetrhání obchodních vztahů s Ruskem a Běloruskem, a samozřejmě i velmi rychlý růst cen. Taková situace je velmi nečitelná a může krátkodobě způsobit nerovnováhy, které nyní také pozorujeme,“ okomentoval situaci hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.
Centrální banky mají svázané ruce
Pro centrální banky je situace také poměrně problematická, neboť firemní marže nemohou jednoduše srazit dolů. „Evropská centrální banka může tento fenomén řešit jen velmi obtížně,“ potvrdil pro agenturu Bloomberg analytik Piet Christiansen.
Podobný názor má i ekonomka Maeva Cousinová, která taktéž tvrdí, že snahy o navýšení zisků podniků jsou zásadnějším důvodem pro současný růst cen než stoupající mzdové náklady, a to už od počátku roku 2021. Cousinová to dokládá i na svých několika provedených analýzách, podle nichž stojí bobtnající firemní zisky za současnou mírou inflace v Evropské unii asi ze dvou třetin.
Evropská centrální banka se ale tématu vysokých marží poprvé významněji dostala až na svém březnovém zasedání. Do té doby se členové nejvyššího rozhodovacího orgánu ECB tomuto tématu příliš nevěnovali.
Inflace drtí domácnosti, silná koruna ale zlevňuje dovolené v cizině |
„Řadě firem se podařilo napříč sektory zvýšit své ziskové marže. Dařilo se to hlavně těm odvětvím, ve kterých se společnosti potýkaly s omezenou nabídkou a zároveň i oživenou poptávkou po pandemii covidu,“ doplnil svůj pohled i ekonom Philip Lane. Ve shodě s dalšími svými kolegy dodal, že mzdy měly v předchozích dvou letech na míru inflace jen velmi omezený vliv a rostoucí zisková složka hrála v tomto ohledu daleko důležitější roli.
Firmy prostě mohou
Guvernér lotyšské centrální banky Martins Kazaks tvrdí, že některé tamní firmy zvyšují své ceny už jen proto, že jednoduše mohou. Lotyšsko ale přitom stejně jako třeba v případě České republiky trápí jedna z nejvyšších měr zdražování napříč celým evropským blokem.
Kazaks ale zároveň dodává, že svou roli ve snižování míry inflace ale mohou podle něj v tomto ohledu hrát i sami zákazníci, kteří by mohli být ve svých nákupech vybíravější a vyhledávat výhodnější nabídky. To by tak mohlo firmy přinutit, aby se ke snižování cen přece jen už konečně odhodlaly.
Třeba jeho chorvatský kolega Boris Vujčić se ale domnívá, že slabší hospodářský růst do budoucna ovlivní schopnost firem své ceny zvyšovat, neboť společnosti budou v příštích letech dost možná bojovat s dramaticky nižší poptávkou.
Inflace v březnu podle analytiků mírně zpomalila, pomáhají nižší ceny potravin |
Evropská centrální banka momentálně analyzuje potřebná data a připravuje se na učinění dalších důležitých měnově-politických rozhodnutí. Je proto dost možné, že Evropská centrální banka nakonec bude muset do trhu zasáhnout více, než původně čekala a proti dosavadním plánům ještě výrazněji zvýšit své úrokové sazby.
Jinak totiž hrozí, že se ECB ke svému dvouprocentnímu cíli dostane jen velmi obtížně. Podle poslední prognózy ale vedení Evropské centrální banky očekává, že do konce letošního roku se průměrná míra inflace v eurozóně sníží z loňských 9 na 2,8 procent. Zpět ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli se pak má vrátit ve druhé polovině roku 2025.
