Francouzský jaderný průmysl prozatím příliš nepomáhá zbytku Evropy vyrovnat se se ztrátou dodávek plynu z Ruska. Pokud tamější provozovatel rychle nepřijde s plánem na restart čtvrtiny svých odstavených reaktorů, hrozí Evropě prohloubení současné energetické krize. Informovala o tom agentura Bloomberg.
„Avizovali jsme, že v lednu bude výkon jaderných bloků nižší o přibližně 3 až 4 GW proti plánovaným 45 GW. Pokud by situace eskalovala a přidaly by se problémy s přítokem zemního plynu nebo by nastalo období nízkých teplot třeba i v kombinaci s relativním bezvětřím v Německu, mohlo by to vést i k problémům technickým, nikoliv jen cenovým,“ okomentoval situaci ve Francii ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.
Státem kontrolovaná energetická společnost se nyní spoléhá na týmy techniků z USA a Kanady, kteří se snaží vrátit jaderné reaktory zpět do hry. Harmonogram oprav ale značně zaostává za původním plánem a odborníci varují, že to nemusí stihnout.
„Návrat francouzských jaderných reaktorů zpět do sítě během následujících čtyř týdnů se jeví jako nemožný,“ potvrdil pro Bloomberg Emeric de Vigan, který je viceprezidentem poradenské společnosti Kpler. Zároveň dodal, že momentálně ve Francii nefunguje 25 reaktorů z 56.
Francouzské jaderné elektrárny vyrábějí pouze 48% své maximální kapacity. Přesto jsou s přehledem největším zdrojem v zemi (66% z celkové výroby), následuje vítr (14%) a plyn (12%). @energiebot https://t.co/tsxIaHLGlX
Během května vedení společnosti EDF dospělo k závěru, že potrubí v 16 z 56 reaktorech je náchylné k prasklinám. Poté se jejich počet ještě rozšířil. Příčinou je kombinace nedostatečné údržby kvůli pandemii nemoci covid-19, možné vady ve svarech a nově diagnostikovaná koroze pod napětím na některých potrubích, jak na Twitteru uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Francie vyjednává s Německem
Obavy Francie jsou velké. Země proto navýšila limity pro výrobu energie z vodních a větrných zdrojů a jedná také s německými partnery o možných zvýšených exportních dodávkách. Francouzská vláda se zároveň snaží firmy přispět k tomu, aby více používaly záložní zdroje, a to včetně dieselových generátorů
„Musíme být připraveni na jakoukoli situaci, i na možné výpadky elektřiny,“ řekla nedávno francouzská premiérka Élisabeth Borneová.
Vzhledem k současným problémům přistoupila Francie k rozsáhlým plánům, jejichž cílem je snížit spotřebu plynu a elektřiny o 10 procent v následujících dvou letech. Součástí úsporného balíčku je také snížení teploty a osvětlení uvnitř vládních budov nebo muzeí. Šetřit energiemi mají také třeba továrny nebo supermarkety.
„Rizikem je zvýšená závislost produkce elektrické energie na nedostatkovém plynu, zejména při dlouhodobě snížených teplotách v zimním období. Zatím je plynu dost, ale zima teprve přichází. Skutečným signálem, že se situace opravdu zhoršila, by bylo vyhlašování regulačních stupňů odběru energií počátkem příštího roku,“ řekl pro iDNES.cz expert z ČVUT Lubomír Lízal.
Plán údržby francouzských jaderek je méně spolehlivý než předpověď počasí. Navíc na předpověď počasí aspoň existují celkem spolehlivé modely. https://t.co/TnUuap2asx
Spotřeba plynu ve Francii se v posledních čtyřech týdnech snížila o 6,6 procenta proti stejnému období roku 2019. Důvodem je hlavně nižší spotřeba ze strany velkých francouzských podniků, neboť některé už omezily svou výrobu. Během chladných zimních dnů ale může elektrické vytápění domácností a kanceláří spotřebovat skoro polovinu dodávek.
Problém to může být i z hlediska zásob plynu. Jak na svém Twitteru upozorňuje ředitel Pražské plynárenské Martin Pacovský, mohou kvůli nedostatku energetických zdrojů ve Francii začít více spalovat drahý zemní plyn. Blízko k tomu má třeba Německo a plyn by v takovém případě mohl chybět.
„Ve Francii bude nedostatek elektřiny, kterou budou muset dodávat německé plynovky. Tedy vyšší spotřeba plynu a vyšší ceny energií,“ napsal Pacovský.
