"Udělali jsme důležité rozhodnutí pro euro. Jednali jsme o fiskální unii a stabilizaci Evropské unie. Hodně jsme postoupili kupředu a vyhnuli jsme se špatnému kompromisu," uvedla Angela Merkelová.
Pozitivně večerní jednání zhodnotila také litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. "Jsme velmi šťastni, že se členské státy konečně dohodly na tom, že musí být odpovědnější a postupovat rychleji dopředu," uvedla.
Summit v kostce |
ČR a dalších osm států dohodu zvažuje
Z těchto vyjádření by plynulo, že se na společném postupu dohodly všechny státy kromě Spojeného království. Ve skutečnosti však na ně kývlo všech 17 členů eurozóny a dalších 9 včetně České republiky svůj postoj ještě zváží.
K odmítnutí Velké Británie připojit se ke změně unijní smlouvy německá kancléřka uvedla, že se to dalo čekat, ale že to není překážka pro evropskou cestu z krize. "Britové se nikdy k euru nepřipojili. Od počátku stáli mimo eurozónu, takže jejich postoj nebyl ničím novým. My ale musíme nastavit taková pravidla, která Evropu neodradí od toho dělat důležitá rozhodnutí," uvedla Merkelová.
Cameron pak po jednání uvedl, že jeho země nikdy společnou měnu nepřijme.
Ve vyjádření dalších státníků je náznak rozpaků nad výsledky nočního jednání znát citelněji. "Domnívám se, že někteří kolegové potřebují ještě více zapracovat na rozpočtových úsporných opatřeních. Musí ale také zapracovat na větší solidaritě s ostatními," uvedl belgický premiér Elio Di Rupo.
I z vyjádření slovenské premiérky je jasné, že ambice EU dohodnout se jako celek zůstala nenaplněna. "Snaha byla najít dohodu 27 zemí. Když to ale nejde v jediném konkrétním státě, není důvod, aby ostatní nedělali protikrizová opatření. To by byla katastrofa pro nás všechny. Proto jsme hledali způsob, jak dospět k dohodám, i když to nebude pro všech 27 zemí," řekla MF DNES Iveta Radičová.
Evropská unie se drolí
Že desetihodinová večeře nebyla příjemným dýchánkem, nasvědčuje také to, že se všichni politici ráno tvářili vážně a moc spolu nemluvili. Za zavřenými dveřmi se prý hádali a francouzský prezident Nicolas Sarkozy po schůzce označil za viníka krachu společného postupu britského premiéra Davida Camerona.
Evropské deníky označily dosaženou dohodu za rozdělení EU na dvě části a ptají se, jak chce Evropa stanovit společná fiskální pravidla, když je nehodlají respektovat všichni. Kladou také otázky na to, jak bude nové seskupení moci v rámci EU využívat evropské instituce, jako je například Evropská komise či Soudní dvůr EU.
Řekům a Italům může tato situace zhoršit postavení na finančních trzích (investoři budou požadovat vyšší úrok).
