ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Centy a dvoucenty v nemilosti eurokomisařů, Unie zvažuje jejich konec

  • 34
Je to jen jedna věta v tabulce pracovního programu Evropské komise na rok 2020, ale pro běžného obyvatele eurozóny dost možná ta nejuchopitelnější. Za úředně znějícím „vyhodnocením využívání jedno- a dvoucentových mincí a možnosti zavedení společných zaokrouhlovacích pravidel“, se může skrývat konec nejmenších europlatidel.

Podobné zamyšlení se zdá být na místě, jeden cent odpovídá při současném kurzu 25 haléřům, dvoucent pak padesátníku. U těchto hodnot už podle ekonomů náklady na výrobu mincí, počítání a převoz převyšují ekonomický přínos. Přesná čísla nejsou oficiálně známa, podle deníku Süddeutsche Zeitung však odhady nákladů na výrobu nejmenších europlatidel hovoří o 1,65 centu na kus.

Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) upozornil, že osud drobných centů se řeší už delší dobu. Podle některých scénářů by řešení mohlo spočívat v zavedení levnějších slitin nebo výrobních technologií, výhodnější se však jeví jednocenty a dvoucenty úplně zrušit. Mimo jiné i proto, že podle průzkumů není v žádné z členských zemí pro jejich zachování většinová podpora ani mezi občany. Pro jejich vyloučení z oběhu je 64 procent Evropanů a mimo jiné dokonce 73 procent Slováků.

Ztraceno v oběhu

Odhady bankéřů navíc ukazují, že v oběhu zůstává jen každý pátý cent a každý čtvrtý dvoucent. „Zhruba tři čtvrtiny těchto mincí se ztratí nebo končí někde v zavařovačkách,“ citoval list FAZ bývalého člena představenstva německé Bundesbank Carla-Ludwiga Thieleho.

Jen německá Bundesbanka vydala od zavedení eura kolem dvaceti miliard kusů jedno- a dvoucentových mincí. Z nich je tedy asi patnáct miliard kusů (v hodnotě přibližně 220 milionů eur) někde ztracených.

Podíl těch nejmenších mincí na celkovém počtu euromincí v oběhu neustále narůstá. Zatímco při zavedení eura v roce 2002 činil tento podíl 35 procent, v současnosti je to kolem padesáti procent, upozornil list Süddeutsche Zeitung. Důvod je zřejmý – zákazníci v obchodech drobné dostávají, do oběhu je už ovšem nevracejí. A banky razí neustále nové a nové.

Předskokani v Unii

Zatímco Komise hledá společnou cestu, čím dál více států volí individuální řešení, naposled například Belgie. Zde musí od začátku prosince obchody zaokrouhlovat útratu na nejbližší pěticenty. Pro placení lze však nejmenší mince používat i nadále, zakázat s nimi platit žádný ze států nemůže.

V pravomoci jednotlivých států však je zastavit jejich ražbu, upozorňuje FAZ. Finové se tak už od zavedení eura v roce 2002 rozhodli centy a dvoucenty vůbec nerazit a ceny zaokrouhlovat na pěticenty. Později se k nim přidalo Nizozemsko. 

Nové nejmenší mince už do oběhu neuvádí Irsko ani Itálie. Německo jako největší ekonomika v eurozóně zatím změny nechystá, i když studie ukazují, že zrušení nejmenších mincí by vedlo k úspoře zhruba 4,5 milionů eur (téměř 112 milionů korun) a dopad do cen by byl zanedbatelný. I přesto se někteří skeptici obávají inflace. 

„Měli bychom se bát inflačního efektu a poučit se z minulosti, kdy inflaci způsobil například přechod na euro,” uvedl pro Les Echos prezident asociace UFC-Que Choisir Alain Bezot. Evropská komise argumentuje tím, že v zemích, kde se uplatnění těchto mincí již omezilo, se žádný nárůst cen neprokázal. 

Pýcha a pád českého haléře

Uběhlo víc jak deset let od doby, kdy se Česká republika rozloučila s haléři, kterými se na českém území platilo už ve 14. století za Karla IV. Ražba deseti a dvacetihaléřů byla ukončena vyhláškou České národní banky v říjnu roku 2003. „Staly se jen kouskem plíšku na jedno použití,“ komentoval tehdy situaci Jan Frait z bankovní rady ČNB.

Ke konci roku 2002 bylo v oběhu

704 milionů desetníků

540 milionů dvacetníků

dohromady vážily 800 tun

O pět let později se svého konce dočkaly i padesátihaléřové mince. Vrchní ředitel ČNB Pavel Řežábek v roce 2008 uváděl, že padesátihaléř „má nyní hodnotu zhruba 23 haléřů a ztratil tak svůj význam oběživa.“ V té samé době skončila platnost i papírovým dvacetikorunám.

Česká národní banka se v obou případech inflace neobávala. „Zrušení deseti a dvaceti haléřových mincí je ohlášeno dlouhou dobu, řada cen již byla prodejci zaokrouhlena,“ uvedla v létě 2003 zpráva banky. Inflace sice v letech 2003 i 2008 rostla (na podzim toho roku udeřila finanční krize), ale bylo to dáno jinými faktory.

Budou vám chybět jedno- a dvoucentové mince?

celkem hlasů: 955

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 19. února 2020. Anketa je uzavřena.

Ne, centy se mi doma jen zbytečně kupí
Ne, centy se mi doma jen zbytečně kupí 745
Ano, rušení mincí povede k nárůstu cen v obchodech
Ano, rušení mincí povede k nárůstu cen v obchodech 163
Nevím, v zahraničí platím kartou
Nevím, v zahraničí platím kartou 47
,