Na summit do Bruselu dorazil také český premiér Andrej Babiš. (18. července...

Na summit do Bruselu dorazil také český premiér Andrej Babiš. (18. července 2020) | foto: AP

Fond obnovy EU zhubne o 100 miliard eur, méně dostane i Česko, řekl Babiš

  • 308
Česko dostane z fondu obnovy EU méně grantů, než mělo mít původně. Důvodem je pokles celkového objemu dotací v záchranném balíčku, který si vyjednali tzv. šetrné unijní země, které chtějí objem pomoci snížit. Místo 500 miliard má jít na přímé dotace 390 miliard eur. Kompromisní návrh předložil v pondělí večer předseda Evropské rady Charles Michel po více než třech dnech jednání.

Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné. „Poslední kroky jsou vždy nejtěžší, ale pokud budeme dále tvrdě pracovat, jsem přesvědčen, že dohoda je možná,“ řekl po pondělí sérii bilaterálních schůzek šéf unijních summitů. K novinářům promluvil poprvé po třech dnech.

Spor o poměr grantů a úvěrů v rámci 750miliardového fondu obnovy byl klíčovým tématem prvních tří dnů summitu, který měl původně skončit už v sobotu. Původně mělo jít na přímé dotace 500 miliard eur a na půjčky 250 miliard.

Jsme profesionálové, věští Rutte a Kurz naději pro dohodu na záchranném balíčku

„Celou dobu, co tady sedíme, probíhá souboj mezi tzv. šetřivými zeměmi, to znamená Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Rakousko za podpory Finska, proti Španělsku, Itálii a Portugalsku. Částka na granty byla nejdřív snížena na 450 miliard a pak nám předseda Evropské rady oznámil, že je to 390 miliard,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Jihoevropské státy přitom trvaly na zachování původní sumy 500 miliard eur. Naopak šetrná čtyřka chtěla částku co nejvíc snížit, aby se zamezilo zadlužení Evropské unie. „Já těmto zemím - čistým plátcům - rozumím, že chtějí vědět, kam ty peníze půjdou, jestli skutečně půjdou na reformy, že chtějí mít nějakou kontrolu i mimo Evropskou komisi a že na to chtějí dohlížet,“ uvedl k tomu český premiér.

„Poslední kroky jsou vždy nejtěžší, ale pokud budeme dále tvrdě pracovat, jsem přesvědčen, že dohoda je možná,“ řekl po dnešní sérii bilaterálních schůzek šéf unijních summitů Charles Michel, který k novinářům promluvil poprvé po třech dnech.

Částka je podle něj kompromisem mezi 400 miliardami, které žádaly jihoevropské země a 350 miliardami, které chtěly šetrné státy. Babiš řekl, že požadavku na méně dotací rozumí. Kvůli snížení celkového objemu však dostane méně peněz i Česko. Nejnovější návrh, jenž předložil Michel a ČTK měla k dispozici, počítá s tím, že na dotacích se z fondu bude vyplácet 390 miliard. Ubýt by mělo peněz například pro fondy regionálního rozvoje či výzkumu.

Restart ekonomiky EU? Macron bouchl do stolu, Kurz přestal poslouchat

„Nechápu, proč jsme jednali o rozdělení částky a podmínkách pro Česko, když zároveň probíhala jednání o snížení té částky, takže logicky ta částka pro Česko bude nižší,“ sdělil premiér novinářům. Původně měla ČR na grantech dostat přes osm miliard eur, na základě změny rozdělovacího klíče jí přibyly přes dvě miliardy. O kolik se po navržené úpravě částka sníží, není zatím jasné.

Pro Českou republiku je podle Babiše důležité, aby mohla využívat peníze z fondu obnovy na investice. Odmítl také informaci, že by se vyjednávání zaseklo na tom, aby bylo čerpání prostředků podmíněno dodržováním zásad právního státu.

Česko si podle Babiše i tak vystačí se strukturálními fondy. „My jako Česká republika bychom nepotřebovali žádný fond obnovy. Ale my jsme solidární, protože Itálie, Španělsko, Portugalsko, mají velké ekonomické problémy. Jsou to země, kam vyvážíme, máme zájem, aby tyto země fungovaly, aby tu krizi přežily. A to je ta evropská solidarita,ů řekl v pondělí odpoledne Babiš.

Dříve přitom tyto země kritizoval, že pomoc nečerpaly z evropského stabilizačního mechanismu. Podle českého premiéra se tak chtěly vyhnout nutným reformám. Právě reformami chce podmínit čerpání také ze záchranného balíčku například Nizozemsko. Proti tomu se ale Itálie ohrazuje.

Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že chce, aby existovala souvislost mezi rozdělováním peněz z unijního fondu a dodržováním zásad právního státu. Což bylo jasnou narážkou na Polsko a Maďarsko, se kterým Evropská komise vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. Očekává se, že se o tuto podmínku se ještě povede souboj.

,