ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Radek Miča, MAFRA

Dvacet let času za 300 miliard dolarů. Vědci mají recept na boj s emisemi

  • 105
Za tři sta miliard dolarů si můžeme koupit dost času na to, abychom zvládli globální problém s emisemi. Jsou o tom přesvědčeni vědci Organizace spojených národů. Recept je podle nich jednoduchý. Spočívá v obnově části zničené krajiny.

Tři sta miliard dolarů, v přepočtu téměř 7,8 bilionů korun. To je částka, která odpovídá ročnímu hrubému domácímu produktu Chile nebo světovým výdajům na armádu za šedesát dní. A suma, která podle vědců může nastartovat změny vedoucí k řešení klimatické krize.

Za peníze není možné pořídit zelené technologie nebo kompletně financovat program na řešení emisního problému, ale podle odborníků z OSN svět získá až dvacet let času na to, aby podobné technologie vyvinul a nasadil do praxe.

Stačí, když se za zmíněných tři sta miliard obnoví půda zničená zemědělstvím, odlesněním krajiny nebo jinou lidskou činností. Experti na klima tak nabízejí řešení, které je dlouhodobě a velmi dobře známé a spočítá v zachycování milionů tun uhlíku v půdě a rostlinách.

„Přišli jsme o biologickou funkci půdy a musíme ji obnovit,“ nabádá Barron J. Orr, vedoucí člen týmu, který se v OSN zabývá dezertifikací krajiny (jejím přeměňováním na pouště a polopouště). „Pokud to uděláme, stane se půda důležitou součástí řešení problému klimatické změny,“ citovalo jej zpravodajství Bloomberg.

Asistent ředitele Organizace pro výživu a zemědělství Rene Castro Salazar dodal, že je možné obnovit devět set milionů hektarů ze dvou miliard hektarů světové půdy, která byla zničena.

Pokud se tato půda opět promění na pastviny, pole nebo lesy, bude schopna přeměnit tolik uhlíku na biomasu, aby se stabilizovalo vypouštění oxidu uhličitého na patnáct až dvacet let.

„Jestliže se najde politická vůle a tři sta miliard dolarů, je to možné,“ uvedl Salazar. V získaném čase bude podle něj nutné, aby dozrály úsporné technologie v energetice a dopravě.

Člověk poškodil třetinu půdy

Podle FAO byla nejméně třetina rozlohy světové půdy do nějaké míry degradována, a to negativně ovlivňuje život dvou miliard lidí. Půdu ničí klimatická změna, ale také populační růst. V roce 2050 bude na Zemi téměř deset miliard obyvatel, domnívá se OSN. Ohrožena je především oblast subsaharské Afriky a jižní Asie.

Před měsícem se 196 zemí OSN s Evropskou unií uzavřelo deklaraci, podle níž každá ze zemí do roku 2030 přijme opatření vedoucích k obnově neproduktivní krajiny. V řadě případů revitalizace „mrtvých“ oblastí přinese užitek místním obyvatelům například díky dodávkám potravin, turistickému ruchu a dalším komerčním aktivitám.

„Klíčem k obnově vegetace na vyprahlé půdě je používání hnojiv. Jsou klíčovým prostředkem ke zvýšení produktivity,“ řekl ředitel divize půdy a vody organizace FAO Eduardo Mansur. Problém na mnoha místech je ve špatném využívání hnojiv v zemědělství. Používá se jich příliš, ale někdy naopak nedostatek k obnově živin. „Problém je bohužel obrovský a narůstá,“ dodal Mansur. „Hlavním problémem vzniku emisí v zemědělství je nedostatečné ošetřování půdy,“ řekl.

Klíčem k úspěchu není obrátit na úrodné půdy vyprahlé pouště, ale krajinu, která byla dříve úrodná a obsahovala vegetaci a život.