Ekonomika zemí platících eurem i celého evropského bloku ale klesla mírněji, než Eurostat odhadoval v předchozí květnové zprávě, kdy počítal s propadem o 3,8 a o 3,3 procenta. Proti prvnímu rychlému odhadu z dubna je v případě EU rozdíl ještě výraznější - tehdy úřad očekával v sedmadvacítce pokles o 3,5 procenta.
Na hospodářském zpomalení se zásadně podepsal poslední měsíc kvartálu. Většina členských zemí totiž právě v březnu zásadně omezila pohyb obyvatel, aby zabránila šíření nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje.
V posledním čtvrtletí loňského roku tempo růstu ekonomiky eurozóny zpomalilo proti předchozímu čtvrtletí na 0,1 procenta, ekonomika EU pak vykázala růst o 0,2 procenta. I to byl slabší vzestup než v předchozích třech měsících.
V meziročním srovnání ekonomika zemí se společnou měnou klesla v prvním čtvrtletí o 3,1 procenta, celá EU pak zaznamenala hospodářský pokles o 2,6 procenta, nejvíce od třetího čtvrtletí 2009.
Největší propad zaznamenala Francie
Ve srovnání jednotlivých členských zemí dopadla nejhůře Francie, jejíž HDP klesl proti poslednímu loňskému čtvrtletí o 5,3 procenta. Druhá největší ekonomika EU si ale polepšila proti předchozímu květnovému odhadu Eurostatu, který očekával pokles o půl procentního bodu vyšší. Podobný propad jako Francie zaznamenaly také Itálie, Španělsko a Slovensko. Ekonomika posledně jmenované země klesla jen o desetinu procentního bodu méně než ekonomika francouzská.
Německé zboží nikdo nechce, vývoz se propadl o 34 miliard |
O něco lépe na tom bylo české hospodářství, jehož výkon mezičtvrtletně klesl o 3,3 procenta, meziročně pak o dvě procenta. To je podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) největší pokles od začátku roku 2010.
Německu jako největší evropské ekonomice se podařilo udržet pokles nad celkovou úrovní EU - její HDP klesl o 2,2 procenta.
Čtyři země hlásí i přes dopady pandemie hospodářský růst. O desetinu procenta si proti minulému kvartálu polepšila ekonomika Švédska, které přistoupilo ke koronavirovým omezením jen volně. Ekonomika rostla i v Bulharsku, Rumunsku a výrazně nejvíce pak v Irsku, kde to bylo o 1,2 procenta.
Eurostat v úterý také vyčíslil, že počet zaměstnaných v prvním čtvrtletí se v eurozóně snížil proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, v celé EU pak o 0,1 procenta. Mezičtvrtletně zaměstnaných ubylo poprvé od roku 2013. Ve srovnání s prvním kvartálem loňského roku však bylo zaměstnaných lidí v eurozóně i v celé unii o 0,4 procenta více.
