Testy, na jejichž sestavení se banky samy podílely, nespočívají v penetračním testování, tedy ve zkoumání ochrany před průnikem útočníka do systémů banky. Předpokládají, že se kybernetickému útoku může podařit narušit každodenní obchodní operace jednotlivých bank – a ty si v rámci testu vyzkoušejí svou reakci. Jak rychle zavedou opatření na obnovu včetně aktivace nouzových postupů a pohotovostních plánů, a jak dokážou obnovit svůj běžný provoz.
V rámci programu se 28 bank podrobí rozšířenému hodnocení. Předloží také doplňující informace o tom, jak se s kyberútokem vypořádaly. Výběr těchto bank zahrnuje různé obchodní modely a geografické oblasti, aby poskytl použitelný obrázek bankovního systému eurozóny.
ECB ponechala úrokovou sazbu beze změny. Předpovídá rychlejší pokles inflace |
Evropská centrální banka a další regulátoři se obávají možného narušení finančního trhu v důsledku velkého kybernetického útoku. Bankovní sektor je čím dál víc závislý na digitálních technologiích a úspěšný útok na něj by mohl způsobit finanční nestabilitu. Například pojišťovací organizace Lloyd’s of London na podzim 2023 uvedla, že velký kybernetický útok na systémový platební systém by mohl světovou ekonomiku stát v přepočtu 80 bilionů korun.
Předchozí cílené zátěžové testy, jimiž Evropská centrální banka zkoušela významné evropské banky, zahrnovaly například rozbor citlivosti úrokového rizika v portfoliích bank, citlivostní analýzu rizika likvidity anebo zátěžový test klimatického rizika.
