„Spoustu lidí si myslí, že jsme permanentně na jachtě ve Středozemním moři,“ postěžovala si Klattenová se svým mladším bratrem nedávno v jednom z mála společných interview. „Role správce bohatství má také osobní stránky, které nejsou tak pěkné,“ dodala.
Klattenová, jejíž otec Herbert Quandt pomohl na konci 50. let 20. století automobilku zachránit, je druhým nejbohatším obyvatelem Německa, píše agentura Bloomberg. Žebříček miliardářů Bloombergu její jmění vyčísluje na 18,6 miliard dolarů (421,5 miliardy korun). Má také podíly v chemičce Altana a těžební společnosti SGL Carbon.
Stefan Quandt spoluvlastní také logistickou firmu Logwin a firmu zaměřující se na homeopatii Heel. Jeho čistý majetek dosahuje hodnoty 15,5 miliardy dolarů (351,3 miliardy korun). On i jeho sestra jsou také členy dozorčí rady BMW.
„Ani pro jednoho z nás nejsou peníze tím, co nás táhne. Je to především odpovědnost za zajištění pracovních míst v Německu,“ tvrdí Quandt.
Oba dědicové se ve svých rolích cítí dobře. Zpočátku ale bojovali, protože se na vysoké pozice dostali v mladém věku. Quandtovi bylo 30, když poprvé usedl na křeslo v představenstvu firmy. Říká, že chtěl nejdřív pár let někde pracovat jako „obyčejný“ produktový manažer nebo studovat architekturu.
„Nikdy jsem se nechoval tak, že někam přijdu a všem ukážu, jak se to dělá. Místo toho jsem o sobě míval pochybnosti,“ říká dnes třiapadesátiletý muž.
BMW našlo lék na design u génia ve výslužbě a jeho ztracené studie |
Sedmapadesátiletá Klattenová vešla v povědomí veřejnosti v roce 1978, když policie zmařila pokus o únos jí a její matky Johanny. Dnes míní, že přerozdělování bohatství nefunguje a že férová společnost dovoluje lidem využívat příležitostí podle jejich schopností.
„Náš potenciál pramení z role dědiců a jejího rozvoje,“ řekla. „Každý den na tom tvrdě pracujeme,“ doplnila.
