Už minulý týden prezentovala vláda tamějšího prezidenta Alberta Fernándeze návrh na restrukturalizaci dluhu ve výši 65 miliard dolarů (1,641 bilionu korun). V něm žádá, aby bylo splácení odloženo do roku 2023, zároveň chce 62procentní slevu na úrocích, což představuje zhruba 38 miliard dolarů (961 miliard korun), a snížení základní hodnoty dluhu o 5,4 procenta, což odpovídá asi 3,6 miliardám dolarů (91 miliard korun).
„Dnes a po několik příštích let není Argentina schopná platit cokoli,“ uvedl tamější ministr financí Martín Guzmán.
Podle agentury AP Argentina ve středu vynechala splátku 500 milionů dolarů. V následujících třiceti dnech se musí se svými věřiteli dohodnout na dalším postupu. Jejich ochota přijmout podmínky, které si argentinská vláda stanovila, však není nijak velká. Tři skupiny nejvýznamnějších držitelů dluhopisů proti návrhu Argentiny protestují. Patří mezi ně investiční společnosti, jako jsou BlackRock, Fidelity, Ashmore nebo T. Rowe Price.
Největší problém vidí věřitelé v odkladu splátek po tři roky. „Pokud to Argentina myslí v dobré víře, měla by se snažit zaplatit alespoň něco,“ uvedl jeden z věřitelů pro Financial Times. „Návrh Argentiny by byl daleko stravitelnější, pokud by se zvýšila hodnota kuponových dluhopisů,“ komentoval Alberto Bernal, hlavní stratég společnosti XP Investments.
Držitelé dluhopisů se shodují v tom, že by přijali takové platební mechanismy, které by zlepšovaly hodnotu splátek v závislosti na růstu tamější ekonomiky. Argentina by tak platila víc ve chvíli, kdy se jí bude dařit, a méně, když na tom bude finančně špatně. Podobně to dopadlo, když se Argentině podařilo restrukturalizovat dluh v roce 2005.
Beznadějný případ
Ve středečním prohlášení vláda uvedla, že je „ochotná splácet i v tom nejzávažnějším mezinárodním kontextu“. Zároveň prohlásila, že se snaží o takový dlužní profil, který by byl „kompatibilní s udržitelným růstem ze střednědobého a dlouhodobého hlediska, což by zlepšilo budoucí kapacitu splácení a základní sociální indikátory“.
Nicméně z hlediska minulých zkušeností se tento druhý největší stát Jižní Ameriky jeví jako beznadějný případ. Argentinský krach státních financí z přelomu let 2001 a 2002 bývá označován za největší bankrot jedné země ve světové historii.
V září minulého roku udělila ratingová agentura Standard & Poor’s Argentině známku CCC minus, což znamená, že její závazky mají velmi nízkou perspektivu splácení.
Zhroucení trhu s ropou srazí i cenu benzinu a nafty v Česku, míní analytici |
Ekonomický kolaps, který nyní pohltil celý svět, jen urychlil pochod Argentiny směrem k limitům jejích finančních možností, píše Forbes. Už před pandemií se země ocitala v recesi, 35,5 procenta populace žilo v chudobě. Argentinská celonárodní karanténa zastavila chod 54 procent malých a středně velkých společností.
Aby ochránila domácí palivový průmysl, plánuje Argentina vydat nařízení, kterým stanoví vyšší místní cenu ropy, píše Reuters. Surovina přitom v posledním týdnu zažívá bouřlivý vývoj, v pondělí ztratila americká lehká ropa veškerou hodnotu a její cena klesla na minus 37,63 dolarů za barel.
