Balené jsou ty potraviny, které odcházejí od výrobce v obalu, v němž se pak prodávají. Ty mají nejvíc údajů - všechny, které spotřebitel potřebuje znát, aby si mohl dobře vybrat: jméno výrobce nebo dovozce, název výrobku, jakého je druhu a skupiny, kolik ho je a jaké má složení, dokdy má být spotřebován a jak má být skladován. U některých potravin musí být ještě uveden způsob použití, třída jakosti, případně informace o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví, o ošetření ozářením nebo výživové hodnotě.
Zabalené jsou potraviny, které výrobce dodal do obchodu ve velkoobchodním balení a obchodník je naporcoval a zabalil. Nikoliv však u pultu před zákazníkem, ale někde vzadu ve své přípravně. Údaje na obale musí mít zhruba stejné, pouze místo výrobce je uvedeno obchodní jméno osoby, která potravinu zabalila, tedy většinou název obchodního řetězce, a na rozdíl od balených potravin nemusí být uvedeno složení výrobku.
A konečně nebalené jsou ty potraviny, které prodavač váží přímo před vámi na vaše přání. A ty jsou většinou na informace velmi skoupé. Kromě ceny a názvu (většinou ještě nepřesného) se toho mnoho nedozvíte. Prodávající přitom musí znát všechny údaje stejně jako u balených potravin a musí vám je na požádání sdělit. Když vás bude zajímat, kdo šunku vyrobil, jaké je jakostní kategorie, dokdy má být spotřebována, kolik má procent svaloviny... musí vám to prodavač říct.
|
Ze zápisníku inspekce |
|
U nebalených potravin v chladicích skříních často chybějí povinné údaje pro spotřebitele, někdy jsou uloženy při vyšších teplotách a občas jsou překročeny tolerované hodnoty mikroorganismů. |
Přímo u vystavených výrobků musí pak být uvedeny tyto údaje: druh, skupina a podskupina potraviny, množství (u potravin, které se neváží - například obložené chlebíčky nebo cukrářské výrobky), datum použitelnosti (s tím související podmínky uchování) nebo minimální trvanlivosti, případně údaj o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, o ošetření ionizujícím zářením a o třídě jakosti.
Alibismus prodejců
I u vážených nebalených potravin musí být tedy napsáno, dokdy mají být spotřebovány. Prodávající tuto povinnost většinou řeší způsobem, který zákazníkovi moc nepomůže. Nejčastěji jednotnou cedulí "výrobky v tomto úseku spotřebujte do..." a následuje datum příštího dne bez ohledu na to, zda jde o choulostivý majonézový salát, nebo tvrdý salám.
Pozor na teplotu
Potraviny prodávané na váhu patří k těm, které se rychle kazí, a proto musí být uloženy v chladicím pultu s teplotou 4 °C (masné a lahůdkářské výrobky) nebo 8 °C (cukrářské výrobky). Čerstvé nebalené potraviny volně ležící na pultě už sice není vidět tak často jako dřív, ale stále je na ně možné narazit zejména v malých prodejnách. Takovým obchodům by se měl zákazník vyhnout. Nejde totiž jen o teplotu, ale i o fakt, že na pultě jsou snadno přístupné nejen bacilům kupujících, ale i hmyzu nebo prachu.
Chlebíčky, zákusky nebo polotovary, které nejsou v chladicí vitríně, by měl zákazník odmítnout. Jejich místo je pouze v chladicích pultech. Ty musí být opatřeny teploměry tak, aby se zákazník mohl o teplotě přesvědčit. V jedné chladicí skříni však nesmí vedle sebe ležet potraviny, které by se mohly vzájemně ovlivnit pachově, například chlebíčky s rybí pomazánkou a cibulí vedle krémových zákusků nebo sýry vedle dortů.
Stejně tak nesmí ležet vedle sebe uzeniny a syrové maso. To totiž může obsahovat nežádoucí mikroorganismy, které se tepelnou úpravou zničí, při společném skladování s nebalenými potravinami by ale maso mohlo kontaminovat ty potraviny, které se konzumují přímo bez jakékoliv další tepelné úpravy.
Na rubrice spolupracují odborníci České zemědělské a potravinářské inspekce
