Pokud spořitelna zdražení v požadované výši prosadí, může na poplatcích proti současnosti vybrat o více než půl miliardy korun. Pokud nebudou svým klientům ostatní banky nárůst dotovat, což například bývalá šéfka Sdružení bankovních karet Eva Kárníková považuje za nereálné, zinkasuje to spořitelna přímo od nich.
"Spořitelna má 924 bankomatů, což představuje šedesát procent celkového počtu. Do rozvoje a údržby investuje obrovské prostředky a ostatní banky šetří tím, že jejich klienti využívají naše bankomaty," vysvětluje požadované zdražení mluvčí banky Klára Gajdůšková.
Banky se požadavku spořitelny brání, i když shodně připouštějí, že současné poplatky jsou oproti jiným zemím nejnižší ve středoevropském regionu. Šéf Sdružení bankovních karet Milan Zátka považuje situaci za jednu z nejvážnějších, kterou musí banky v rámci dohod o karetních transakcích řešit.
"Stále se ještě bude jednat. My považujeme za přijatelnou částku kolem 40 korun," řekl prezident Bankovní asociace a šéf Živnobanky Jiří Kunert. Otevřená k diskusi je podle Gajdůškové stále i spořitelna, která ovšem již kvůli předchozímu nezájmu bank o jednání zrušila příslušné smlouvy a běží výpovědní lhůta.
Zvýšení poplatků za užití cizích bankomatů může významně zamíchat celým trhem. Dominantní postavení spořitelny předurčuje její bankomaty k častějšímu používání a loni výběry cizích klientů přesáhly počet 10 milionů transakcí.
Některé banky se tak podle odborníků mohou obávat, že než by jejich klienti draze užívali bankomaty spořitelny, raději k ní rovnou přejdou a budou platit za výběr pár korun. "Je proto možné, že ostatní banky se spojí a za užívání své sítě 600 bankomatů budou účtovat poplatky jen klientům spořitelny a svým nic," soudí Kárníková.
Krokem spořitelny se hodlá zabývat i antimonopolní úřad. Jeho mluvčí Kristián Chalupa uvedl, že úřad prozkoumá, zda banka neporušuje zákon o ochraně hospodářské soutěže.
