Firma svým počínáním, připomínajícím podle německého tisku metody východoněmecké tajné policie Stasi, možná porušila zákon na ochranu osobních dat a některá základní lidská práva zakotvená v ústavě.
Lidl podle Sternu několik měsíců "systematicky" sledoval své zaměstnance v mnoha svých prodejnách. Existovaly prý záznamy o tom, kdy a jak často pracovníci chodí na záchod, kdo s kým udržuje milostný vztah. Nechyběly ani postřehy k povahovým vlastnostem zaměstnanců, například zda působí uzavřeně či naivně.
Tetování raději zakrývat
Stern své informace získal na základě rozsáhlé interní firemní dokumentace, kterou prý má k dispozici. Včera z nich citoval několik záznamů.
"Paní N. má tetování na obou předloktích. Vypadají, jako by byla vytvořena svépomocí. Zejména starším zákazníkům mohou připomínat tetování z vězení. Paní N. by měla být poučena, že si má zejména během pracovní doby na kase tetování zakrývat," zněl jeden z nich.
"Paní P. šla do místnosti pro trávení přestávek se zákaznicí. Pracovnice paní C. a paní N. tam byly také přítomny a několikrát takhle zašly během dne na kuřáckou pauzu," citoval Stern další záznam.
Lidl nařčení ze systematického sledování popírá, ale připouští, že jednotlivé prodejny příkazy k tajnému sledování dostaly například v souvislosti s velkým podílem ukradeného zboží.
Jen viditelné kamery
Mluvčí řetězce Petra Trabertová popřela, že by firma vedla podrobné záznamy zasahující do soukromí zaměstnanců. Není také jasné, zda iniciativa k instalování neviditelných kamer vyšla z vedení společnosti, nebo od najatých detektivních kanceláří. Lidl ujistil, že chce v budoucnu používat jen viditelně umístěné kamerové systémy.
Ministerstvo vnitra spolkové země Bádensko-Württembersko, kde má firma sídlo, chce nechat informace o systematickém sledování zaměstnanců Lidlu prošetřit.
Němečtí politici žádají vyvození politických a právních důsledků, případně potrestání viníků. "To, co se tam děje, je arogance pohrdající člověkem," reagoval na informace tisku ekonomický expert sociální demokracie ve Spolkovém sněmu Rainer Wend. Zároveň však řekl, že případ není překvapením.
"Zaměstnancům teď lze jen doporučit, aby vstoupili do odborů a zakládali závodní rady," dodal poslanec. Gerald Weiss z Křesťansko-demokratické unie poukázal na to, že koncern se už v minulosti ocitl kvůli chování ke svým zaměstnancům v negativním světle. "Proto u Lidla zásadně nenakupuji. Už dříve tam znemožnili veškerá práva na spolurozhodování," podotkl politik.
Cena za ponižování
Lidl získal v roce 2004 za ponižující způsoby jednání se zaměstnanci cenu Big Brother Award, kterou aktivisté udělují za porušování občanských práv. Tehdy německá odborová organizace pracovníků ve službách vydala takzvanou "černou knihu" o nečistých praktikách firmy při jednání se zaměstnanci.
Na to, že společnost u svých zaměstnanců sleduje dobu strávenou na WC, už dříve upozornil německý odborový svaz pracovníků ve službách ver.di.
Jeden z expertů svazu Bernhard Franke včera v souvislosti s odhaleními tisku hovořil o skandálu, v němž jde o porušení ústavy. Pokud se nařčení potvrdí, bude to podle něj zapadat do "systému permanentní kontroly a utiskování v podniku". Lidl má podle webových stránek obchody ve 23 evropských zemích včetně Česka. V Německu je podle poslední studie nejpopulárnější mezi řetězci s levnými potravinami.
